Naše Natálka je potvůrka uvztekaná. Cokoli není po jejím je důvod ke scéně. Jednou jsme šli kolem výlohy obchodního domu na našem malém městě a Natálka se vzhlédla v jedné panence. Neměla jsem sebou peníze a upřimně mi ta panenka přišla dost drahá. Tak jsem se jí snažila vysvětlit, že ji nemůžeme koupit, že nemáme penízky.
Natálka začala první natahovat, pobrekávat, zvolna to přešlo v řev a poté do ní vjel rapl a ona v tom krásném čistém oblečení lehla rovnou do jediné kaluže která byla široko daleko. V tu chvíli jsem nevěděla jestli se smát tomu jak vypadá nebo jí dát na zadek za tu scénu. Zachovala jsem si tvář a odtáhla jsem ji domů bez scén z mé strany