Dnes slaví: Kateřina Zítra: Artur

Blíží se pololetní vysvědčení a s ním i očekávání rodičů a obavy některých dětí. Abychom předešli různým komplikacím a nerovným reakcím, které jsou následkem přílišného lpění na školním hodnocení, měli bychom vědět pár věcí o významu takového vysvědčení. Nejen, že předejdete možným útěkům dětí z domova nebo zbytečným hádkám kvůli známkám. Naučíte se také brát vysvědčení pouze jako nasměrování, kterým se má celá rodina v dalším pololetí vydat. Vysvědčení není totiž jenom hodnocení samotných dětí, ale také jejich rodičů. 

Až budete za několik dní držet v rukách vysvědčení svých dětí, které není zrovna výstavní, a budete pociťovat náhlý nával vzteku vůči svým dětem, zodpovězte si nejprve tři jednoduché otázky:

1. Proč mě vysvědčení mého dítěte tolik překvapilo?

Pokud jste špatné výsledky svého dítěte čekali, neměli byste nyní reagovat příliš přehnaně. Pokud je ale pro vás vysvědčení nemilým překvapením, měli byste se v prvé řadě zamyslet nad tím, co jste dělali celý půlrok vy. Možná jste byli příliš zaměstnaní. V dnešní době je to běžné, ale potom nemůžete špatné výsledky ve škole dávat za vinu pouze dítěti. Nikdo neříká, že byste měli nad čtyřkami na vysvědčení jásat, rozhodně ale na dítěti neventilujte vztek, který máte tak trochu i na sebe. V dalším půlroce se průběžně zajímejte o to, jaké učivo dítě neumí a můžete pak špatnému vysvědčení předejít formou doučování nebo vysvětlení dané látky.

2. Co se dá udělat pro to, aby to další vysvědčení vypadalo lépe?

Stejně jako byste neměli svalovat na dítě kompletní vinu za špatné známky, neměli byste na něj ani vkládat kompletní zodpovědnost za nápravu. Zkuste s dítětem vymyslet, co by se dalo udělat pro zlepšení známek v dalším pololetí. Školáka váš zájem potěší, i když to nedá úplně najevo. Škola se může v některých chvílích stát pro dítě noční můrou. Pokud za něj převezmete část zodpovědnosti, uleví se mu a bude lépe motivováno do dalšího pololetí. Problematické učivo pak můžete s dítětem procvičovat nebo mu sehnat kvalitní doučování. Rozhodně jej ale nemotivujte hrozbou trestů a zákazů nebo naopak odměnou v podobě financí nebo finančně nákladných dárků. Takové sliby většinou odvádějí pozornost dítěte od toho pravého motivu: pracovat na sobě a zlepšovat se v tom, co dělám.  

3. Jak mám reagovat na takové hodnocení před svým dítětem?

Nejlepší reakci na již provedené hodnocení školních výsledků dítěte je naprostá otevřenost a uvolněnost. Prohlédněte si nejprve bez emocí celé vysvědčení a najděte záchytný bod, za který můžete dítě pochválit. Pokud mu vynadáte za čtyřku z matiky a úplně přehlédnete jedničku z přírodopisu, hrozí nebezpečí, že se dítě přestane snažit úplně. Neberte vysvědčení jako kategorické zařazení dítěte mezi chytré nebo hloupé děti. Vždy se z něho snažte poučit pro další pololetí a k tomuto přístupu veďte i své dítě. Zkuste mu vysvětlit, že známky jsou jenom obecné zhodnocení jednotlivých školních předmětů. Ze známek lépe pochopíte, v čem je vaše dítě dobré a co mu zas tak úplně nejde. Pochvalte ho za přírodopis a oceňte jeho úspěch v tomto předmětu. Zároveň mu vysvětlete, že by se měl zaměřit stejně i na matematiku a pokud něčemu nebude rozumět, měl by mít někoho, za kým se může přijít zeptat. Často také k těmto rozdílům ve známkách dochází z důvodu, že daný předmět dítě baví a jiný zase ne. Zkuste tedy tyto dva předměty nějak užitečně propojit. Například: „Přírodopis ti jde skvěle, ale aby ses mohl věnovat rostlinám, budeš si potřebovat spočítat množství vody nebo hnojiva, které na rostliny budeš chtít použít“. Tím, že si dítě spojí svoji oblíbenou aktivitu s neoblíbeným předmětem, prorazí nechuť k danému předmětu a bude se mu ochotněji věnovat. 

Způsobů, jak reagovat na vysvědčení účinně, existuje celá řada.

Úplně tedy postačí, pokud se budete držet své mateřské intuice a pokusíte se vžít do role žáka, který právě obdržel hodnocení své dřiny za posledního půl roku a nyní ho čeká během několika minut shrnutí této práce. Rozhodně mu neprospějete, pokud spustíte vodopád výčitek a vyjmenujete mu seznam zákazů, které budou platné, dokud se ve škole nezlepší. Pokud byste byli vystaveni něčemu podobnému ve svém zaměstnání, nejspíš by vás to k produktivní a užitečné práci příliš nemotivovalo. Vaše dítě je v tomhle ohledu stejné. Pokud mu tedy nechcete školu znechutit úplně, buďte ve svých reakcích na vysvědčení velmi opatrní.   

Další články z kategorie