Spadla hruška zelená,
natloukla si kolena.
A teď pláče, naříká,
že jí šťáva vytíká.
En ten týky, dva špalíky,
čert vyletěl z elektriky,
bez klobouku, bos,
natloukl si nos.
Rousala se myška malá v husté trávě u plotu,
byla bosa, spadla rosa, večer měla teplotu.
To se dělá? V rose capat, zlobila se babička,
hraj si v suchu u lopuchu, nejsi přece rosnička.
Jede vláček motoráček, uvnitř sedí malý dráček.
Jezdí tam a zase zpátky, hledá cestu do pohádky.
Kdy ji najde, to sám neví, tajný signál se mu zjeví.
Pořád čekat lehké není. Samou nudou zuby cení.
Stýská se mu, chtěl by domů. Velké slzy roní k tomu.
Vláček troubí – co se děje? Napětím se celý chvěje.
Bude tunel, černá díra. Tajné dveře otevírá.
Slunce zmizí nakrátko, už jsem doma, pohádko.