Ministr Marcel Chládek ukončil možnost domácího vzdělávání na druhém stupni základních škol. Zamezil tak přirozenému individuálnímu vzdělání pro děti, které se nutně odlišují. Nikoliv zvýšenou inteligencí či citlivostí, což je pro většinu lidí synonymem pro blbost, ale i pro děti zdravotně znevýhodněné, kterým návštěva školy jen a pouze ubližuje. Jedná se například o děti, které kvůli vysoké nemocnosti, nutnosti absolvovat často zdravotní pobyty v lázních, na horách či u moře, školu navštěvovat nemohou. Marcel Chládek tak jde proti zdravému rozumu.
Proč tomu tak je?
Ministrovy důvody jsou prosté. Velmi prosté. Základem pro jeho rozhodnutí je to, že škola neplní pouze funkci vzdělávací, ale i socializační. Dítě se má začlenit, aby umělo v budoucnosti vzdorovat se ctí a beze studu světu dospělých, který je méně tolerantní. S dítětem v dospělosti nebude jednáno v rukavičkách, proto by s ním nemělo být jednáno v rukavičkách ani v dětství. Život je tvrdý. Nedá se svítit.
Je tomu tak skutečně?
Je dítě z domácí školy skutečně neschopné obstát ve světě dospělých? Nikoliv. Nebo spíše – pravděpodobnost je nižší než u dětí, které dokončily školu normální. Na děti z domácí školy jsou kladeny dokonce vyšší nároky, protože nemají tu možnost skrýt se za záda kolektivu, učivo se probírá důkladněji a do větší hloubky, protože dochází k učebnímu kontaktu dítě - učitel, nikoliv banda rozjívených žáků - jeden mizerně placený učitel. Ač ministr Chládek tvrdí, že děti z domácí školy nejsou dostatečně socializované, studie mluví jinak. Děti z domácí školy se bez problémů začleňují do kolektivu na střední škole.
Co to ten ministr…?
Ministr Chládek nemá své rozhodnutí podložené žádnými studiemi o nevhodnosti domácího vzdělávání. Nedostává se mu statistických koláčů, které dokazují, že děti z domácí školy se stávají uzavřenými násilníky či anarchisty bez kořenů. Ministr Chládek prostě jen rozhodl. Šmytec, víc není třeba zdůvodňovat. Je to přece ministr a ten má právo rozhodnout se navzdory větru, navzdory dešti. Jeho rozhodnutí ovšem hraničí s jistou svévolí. Snad se dá vše ještě v dobré obrátit.