Narození mladšího sourozence je pro prvorozené dítě většinou přelomovou životní událostí. Jak se zachovat, aby toto období nebylo pro starší dítě jen pověstným „sesazením z trůnu“ ? Záleží i na našem rodičovském přístupu jak dítě toto období prožije.

Vyprávějte, vysvětlujte a společně se těšte.

Určitě jste už svému prvorozenému vyprávěli o tom, jak roste miminko u maminky v bříšku. Se starším dítětem můžete prohlížet různé dětské encyklopedie, případně zakoupit těhotnou „bárbínku“ a ukázat mu jak miminko v bříšku spinká. Vyprávějte mu nejen o novém miminku, ale také o tom, jak rostlo v bříšku ono samo, jak moc se na miminko těšíte, stejně tak jako jste se těšili na něho. Hlavně nezdůrazňujte negativní změny, které nastanou. Nestrašte dítě už dopředu tím, že bude muset být ohleduplné, nebo že bude muset být potichu když bude miminko spát. Největší chybou, je přidělit dítěti status staršího tudíž rozumnějšího sourozence, který by se nyní náhle měl chovat jinak. Vaše dítě se totiž narozením sourozence rozhodně rozumnějším nestane. Pořád to bude stejné batole, které si plně nárokuje svoji maminku a narozením miminka se to nezmění. Zdůrazněte jenom to pozitivní, na co se může opravdu těšit.

Po narození sourozence se chovejte podle potřeb obou svých dětí, nikoliv podle pravidla, že se nejprve musíte postarat o miminko.

To znamená vyhovět prvně svému plačícímu prvorozenému, než trvat na tom, že miminko má vždy přednost. Batole váš odklad nepochopí stejně jako novorozenec, ale navíc si uvědomuje, že jste právě dali přednost malému. Například připravte batoleti jídlo jako prvnímu, dejte ho ke stolu a nechte ho samotného „nimrat se v jídle“. Teprve až dokojíte miminko, můžete staršího nakrmit také. Starejte se o své děti podle toho, jak to potřebují a ne podle věku. Lépe potom můžete staršímu vysvětlit, že teď dáváte miminku napít, protože mělo žízeň a že jeho obrázek chvilku počká.

Důležité změny učiňte dlouho před narozením sourozence.

Důležitými změnami myslím například přesun do vlastní postýlky, nástup do školky a jeslí. Je potřeba vyhnout se změnám, které by ve starším dítěti vyvolaly dojem, že bylo odsunuto. Děti citlivě vnímají odebrání některých jistot, jako je například přesun z manželské postele do vlastní postýlky. Je možné, že se vám nakonec děti podaří přesunout až společně, protože starší sourozenec by to neunesl. Nezdůvodňujte jakékoliv změny tím, že je dítě velké a musí udělat prostor tomu menšímu. Rozhodně by u vás doma neměly zaznít formulace jako „maminka se teď musí starat o malého, takže ty půjdeš do školky“, nebo „musíš teď spát ve svém pokojíčku, protože jsi už velký a my budeme spát s miminkem.“

Udělejte si společnou chvilku se starším dítětem v době kdy mladší sourozenec spí.

Domácnost počká, teď je ten správný čas, abyste si se starším dítětem užili čas jenom pro sebe. Udělejte z těchto chvilek rituály a věnujte se činnostem, které byste normálně s miminkem dělat nemohli: například malujte vodovkami, modelujte, zahrajte si nějakou hru. Až mladší sourozenec trochu povyroste, můžete podnikat nějaké zajímavé akce jenom se starším dítětem. To si společné chvilky užije s pocitem, že teď jste tu jenom pro něj.

Umožněte staršímu dítěti regresi, ale zároveň podporujte zralejší chování.

Regresí , tj. krokem zpět ve vývoji, projde po narození sourozence velké množství dětí. Nic si z toho nedělejte, není to nic neobvyklého. Malé miminko je automaticky opečováváno a proto je pro staršího sourozence často nežádoucí chovat se jinak. Má strach, že když se bude chovat jako velké, nebudete se o něj tolik starat Některé děti se začnou znovu počůrávat a jiné znovu potřebují dudlík, nebo dokonce začnou patlat řeč.

Nechte starší dítě, aby se v některých situacích chovalo se jako miminko, ale udělejte z toho hru. Neokřikujte ho, naopak ho v tom podporujte. Pokud mu tuto momentální potřebu nasytíte, uvidíte, že nebude mít důvod toto chování dále udržovat. Z miminkovského chování udělejte neškodný rituálek: odneste například starší dítě z vany zabalené jako miminko, pomazlete ho a namasírujte. Jakmile ale dítě samo projeví zralejší chování, všimněte si toho a nezapomeňte ho pochválit. Zdůrazněte výhody, které takové zralejší chování má: „vidíš, ty už jsi velký kluk a proto můžeš na kolotoč. Naše miminko ještě na kolotoč nemůže a také nemůže jíst lízátko jako ty. Ty se máš.“

V dalších článcích se zaměříme na sourozeneckou rivalitu u starších dětí.