to není nějaká lecjaká věc. Kvete modře, lidé si jí váží velice, svěřují se jí docela. Psaníčka do ní házejí ze dvou stran, z jedné smutná a z druhé veselá.
Psaníčka jsou bílá jako pel a čekají na vlaky, lodě a člověka, aby jak čmelák a vítr je do dálek rozesel, - tam, kde jsou srdce, blizny červené, schované v růžovém okvětí.
Když na ně psaní doletí, narostou na nich plody sladké nebo trpké.