Téma o kterém se moc nemluví ani mezi dospělými, natož v souvislosti s dětmi. Většina dospělých si neumí představit, že by malé dvouleté dítě chtělo něco takového záměrně dělat, děti to ale dělají zcela spontánně a přirozeně. Do kdy je to ještě „normální“ a kdy už je vhodné zasahovat?
Již malá miminka se sahají na přirození. Dělají to zcela spontánně. Toto chování roste spolu s nimi. Většina dětí začne časem vyhledávat soukromí. Jsou ale i děti, kterým je velmi obtížní vysvětlit, že se jisté věci odehrávají v soukromí, aby na ně každý neviděl. Pro mnoho maminek vyvstává potom nepříjemná otázka, jak to dětem vysvětlit.
Je vhodné od mala dítě upozorňovat, že by se mělo odebrat do soukromí. Rozhodně dítě nijak nekárejte ani mu to nezakazujte. Jen ho veďte k tomu aby si vyhledalo soukromí. Co se frekvence týče je hodně individuální. U některých dětí se může dospělým zdát, že to dělají prakticky nepřetržitě. Jiné děti nemají tuto potřebu tak častou.
Opticky je sebeuspokojování vždy vidět více u chlapců. Je to mnohem nápadnější, protože k tomu potřebují ruce. Nedá se však říci stoprocentně, že chlapci se uspokojují více a častěji než dívky. Obě pohlaví toto dělají. Pokud se Vám zdá, že toto chování přerůstá únosnou míru navštivte s dítětem pediatra. Ne vždy se dítě uspokojuje. Může ho přirození jen svědit a je dobré odhalit co za tím vězí. Od infekcí, přes záněty až po roupy, může vše způsobovat svědění, pálení a zarudnutí. Pokud pediatr cokoli z tohoto vyloučí nechtě dítě dál v klidu. Jen ho vždy jemně upozorněte, že tyto věci by mělo dělat v soukromí.
Rozhodně je nutné děti spolu s věkem učit i základní hygieně. Přece jen děti ruce nemají vždy čisté a mohly by lehce chytit nějakou infekci. Z toho důvodu je dobré je učit jak se o přirození starat již od útlého věku. Bohužel tato „povinnost“ je z velké části jen na maminkách. Tátové si často, dle jejich slov, nechtějí připadat jako pedofilové. Bylo by, ale dobré aby se chlapcům v tomto směru věnoval otec a holčičkám maminka.
Závěrem si jen shrneme, že je to chování normální a není třeba je nějak extra korigovat. Pouze je nutné vést dítě k tomu, aby vyhledávalo soukromí. Koneckonců je to lidské a přirozené. Není třeba z toho dělat dítěti trauma.