Péče v prvních dvanácti měsících života dá dítěti často mnohem víc pro jeho rozvoj než celých následujících dvanáct let jeho života.  Na to je třeba myslet a dát dítěti co nejvíce své péče a porozumění právě v tomto období. 

Naše děti se rodí s nedozrálým mozkem, který je však na druhé straně velmi bohatě vybaven

Již během těhotenství hraje mozek dítěte velmi zvláštní úlohu.  Mozek se u každého jedince začíná vyvíjet již v okamžiku početí, jeho růst není totiž vázán na určitou fázi vývoje plodu jako ostatní části těla. Mozek roste a vyvíjí se neuvěřitelným tempem. Každou minutu jeho vývoje se počet mozkových buněk zvyšuje o 20 tisíc. Přesto není možné očekávat od mozku dítěte, že bude v okamžiku narození pracovat stejně jako mozek kteréhokoli jiného savce. Mozek novorozence zkrátka potřebuje ještě nějaký čas, aby dozrál. V prvním roce vývoje dítěte se musí vytvořit nervová vlákna směřující od buňky k buňce, čímž budou jednotlivé buňky v závěru vzájemně propojené. Pro tento komplikovaný spojovací systém v mozku je nutné vytvoření takzvaných synapsí, a to v množství 500 bilionů bodů. 

Dědičnost a vliv okolí nelze od sebe, jako faktory ovlivňující vývoj dítěte, oddělovat.

Dědičnost mu dala do vínku počet nervových buněk a také strukturu samotného mozku.  Okolí a prostředí, ve kterém dítě žije a vyvíjí se, mu zase dodá něco jako složitou továrnu pro práci lidského mozku. 

Zvuky, vůně, teploty, dotyky, pohyby, barvy, světlo i stín

To vše jsou prvky prostředí, které nutí smysly dítěte k činnosti a tím k rozvoji jeho mozku. Schopnost člověka myslet je budována právě v tomto prvním roce života každého jedince. Právě nyní se rozhoduje o tom, jak se bude dítě v životě učit, jak budou rozvinuty jeho jednotlivé schopnosti, a také to, zda mu dědictví stavebního materiálu jeho mozku přinese něco navíc či nikoli. Rozhoduje se i o tom, zda bude citlivější na to, co vidí a slyší. 

Například sání u dítěte je zpočátku pouhým reflexem

Postupně však přechází do formy vědomé činnosti.  Dítě se snaží zkoušet, jak je lepší sát, jak nejlépe najít svými ústy matčinu bradavku atd. To vše přispívá k jeho dalšímu duševnímu vývoji.  

V následujících třech měsících je pro dítě velmi významné i opakování jednotlivých pohybů, rozšíření činností, které mu působí radost, předvídání, kdy například dítě začíná sát ještě dříve, než se pusou dotkne matčina prsu či láhve. Dítě také s patřičnou zvědavostí sleduje objekty kolem sebe a dovede za nimi otáčet hlavu. 

Na konci čtvrtého a v průběhu pátého měsíce se dítě snaží již aktivně zapojovat do života ve svém okolí.  

Na to, co dělá, chce dostávat odpověď. Dokáže rozlišit ženské a mužské obličeje. 

Od osmého měsíce si dítě již hraje a dále se učí, dokáže uvést v soulad své záměry a pohyby. Nechává například opakovaně padat chrastítko, protože chce slyšet znovu a znovu známý zvuk. Tuto činnost nelze zaměňovat s umíněností dítěte. Dítě ve skutečnosti trénuje svou inteligenci. Všechny předměty ve svém okolí teď dítě zkoumá a užívá. Dítě se taktéž snaží napodobovat pohyby, které vykonávají osoby pohybující se v jeho okolí.

Na konci prvního roku dítě již leze a učí se chodit.  

Oblast jeho výzkumu se stále zvětšuje.  Na konci prvního roku dítěte sice jeho mozek stále ještě není plně vyvinut, ale je to již hotový orgán, který může plnit všechny funkce. Následuje už jen učení a cvičení.  

Je však nutné na tomto místě upozornit rodiče, že přetížení neodpovídající stupni vývoje dítěte může následně způsobit u dítěte vážné neurotické anebo psychosomatické poruchy.