Pokud trpí rodiče nebo sourozenci dítěte nějakým alergickým onemocněním (např. astma, senná rýma, atopický ekzém), je mnohem větší pravděpodobnost, že podobné onemocnění se projeví i u dítěte.

Pokud je alergikem jeden z rodičů nebo sourozenec, je pravděpodobnost vzniku alergie u dítěte 20-40%, v případě, kdy je jeden rodič + sourozenec alergik je možnost vzniku alergie u dítěte až 50%, pokud jsou oba rodiče alergici je toto riziko až 75%.

Nejlepší ochranou před časným rozvojem těchto potíží je kojení. V případě potencionálně alergického dítěte může být výlučně kojení prodlouženo až do 7. či 8. ukončeného měsíce dítěte. Matka – alergička, případně pokud je alergik otec či sourozenec dítěte by měla dodržovat při kojení (a nejlépe již 2 týdny před porodem) tzv. eliminační dietu – tzn. vyloučit ze své stravy potraviny, které mohou alergickou reakci vyvolat (viz. níže). Alergeny do mateřského mléka také přecházejí.

Pokud dítě nemůže být plně kojeno, doporučuje se používat (především v prvních 6 měsících života) hypoalergenní mléko, kde je bílkovina kravského mléka částečně naštěpena a je tedy pro dítě lépe stravitelné.

Při zavádění příkrmů se postupuje pomaleji než u zdravého dítěte – jedna potravina se přidává každých 7 dnů, aby se daly dobře vypozorovat případné alergické projevy – platí to pro zeleninu i ovoce.

Mezi možné příznaky alergie patří např.:

kolikové bolesti

průjem s nitkami krve

atopický ekzém

další kožní reakce (dítě se „osype“ vyrážkou), otoky

časté ublinkávání či zvracení, plynatost

rýma

neprospívání či úbytek na váze (lze vypozorovat až po delší době)

Tyto reakce nemusí vždy souviset s reakcí na konkrétní potravinu, může jít i o projev běžných jiných onemocnění, někdy může jít třeba o reakci na očkování. Proto podezřelou potravinu vyřaďte z jídelníčku a za pár týdnů ji znova opatrně zkuste. Pokud bude reakce opakovaná, lze alergii téměř jistě potvrdit.

Vejce je vhodné podávat později – žloutek od roku, bílek až od 2 let.

Ryby a ořechy můžete zařadit až po 3. roce života.

Kravské mléko a mléčné výrobky patří také mezi potraviny, které mohou alergické reakce vyvolat. Také zatěžují kojence vysokým obsahem bílkovin. V přípravě pokrmů používejte hypoalergenní umělou výživu nebo mateřské mléko. Normální kravské mléko používejte až po 3. roce života. Ve více než  90% případů totiž po 3. roce života dochází k postupnému vymizení alergie na kravské mléko a výrobky z něj.

Potraviny s lepkem je lépe podávat později, až kolem roku věku.

Jídlo nesolte, nekořeňte, nedoslazujte. Výjimečně lze obilné kaše lehce přisladit hroznovým cukrem (1/2 lžičky).

Při zavádění příkrmů u alergickým dětí se postupuje tzv. třístupňovým systémem:

1.týden jedna složka

2.týden se přidá nová potravina k již známé a vyzkoušené potravině

3.týden se může přidat další potravinu nebo se přidá maso

Dietní opatření u dětí, které již mají nějakou alergii prokázanou jsou různá u každého druhu alergie. Lékař alergolog potom přímo doporučí konkrétní jídelníček pro dané dítě.

Potraviny, které obvykle nevyvolávají alergické reakce:

Zelenina: mrkev, zelená okurka, cuketa, dýně, černý kořen, kořen petržele, kedluben, všechny zelené saláty, špenát, čínské zelí, mangold, červená řepa, pórek, květák, zelí, kapusta, zelené luštěniny, zelený hrášek

Ovoce: hrušky, jablka, třešně, švestky, mirabelky, meruňky, hrozny, meloun, banán, avokádo, borůvky

Obilniny: rýže, proso, oves

Maso: drůbeží, telecí, hovězí, jehněčí, králičí

Sladidla: čistý hroznový cukr, zahuštěná jablečná nebo hroznová šťáva

Pojící prostředky: rýžový, kukuřičný a bramborový škrob

Oleje a tuky: rostlinné oleje (slunečnicový, olivový, kukuřičný), nemléčné margaríny

Čaje: dětský čaj, šalvěj, sléz, lipový květ, fenykl, černý bez

Šťávy: jablečná, hrušková nebo hroznová šťáva. Šťávy používejte jen tehdy, jestliže dítě snáší celé ovoce, ze kterého je šťáva připravena.

Potraviny, kterých by se mělo potencionálně alergické či alergické dítě vyvarovat

Alergickou reakci ovšem mohou vyvolat i jiné potraviny, třeba jablka, meruňky, hrušky, špenát, petržel. Každé dítě je jiné a proto je potřeba při zavádění příkrmů opatrnost i u potravin z „bezpečnější skupiny“.

Potravin, které jsou uvedeny níže (+ potraviny, u kterých matka sama ví, že vyvolávají v rodině alergické reakce), by se také měla vyvarovat kojící matka-alergička, případně kojící matka, jejíž dítě je potencionálním alergikem (otec, matka či sourozenci dítěte jsou alergici) či alergikem již prokázaným. Jedná se o tzv. eliminační dietu.

Zelenina: rajčata, celer, paprika, pórek, ředkvičky, křen, sušené luštěniny (sušené fazole, hrách, čočka, sója), kyselé zelí, řeřicha, bazalka

Ovoce: citrusové plody, kiwi, ananas, mango, broskve, fíky, datle, bobulovité ovoce (rybíz, angrešt) kromě borůvky, jahody

Maso: ryby (včetně sladkovodních) a dary moře, vepřové maso, sójové maso

Uzeniny

Mléko: kravské, sójové, kozí, ovčí, mléčné výrobky

Vejce

Exotická koření  - vanilka, kari, skořice, muškátový oříšek apod.

Med

Ořechy: vlašské, kešu, lískové, burské, pistácie, mandle

Bylinkové čaje (heřmánek apod.)

(Při zpracovávání těchto informací jsem vycházela z informací na internetu, z odborných knih  o dětské výživě, z vlastních zkušeností a také zkušeností spousty maminek. Tyto informace jsou volně přístupné, z jejich poskytování mi neplyne žádný příjem. Věřím, že pomohou spoustě maminek překlenout toto náročné období v životě dítěte).

Zdroj: Jiřina Mrázková, kojeni.net