Dnes slaví: Emílie Zítra: Kateřina

Dnes se konal první český Kongres žen. Tento projekt vznikl za účelem spojit ženy a umožnit jim získat kontakty, představit to, co umí, a dát to dál. Zároveň má ukázat, že ženy jsou málo zastoupeny ve většině odvětví a tímto je chce podpořit. 

 

Když jsem psala jednom z mých redaktorů, že pojedu na tento kongres, tak mi napsal "Hele a není to náhodou takový velký slet feministek, že ne?". Takže, Ondřeji, slet feministek to nebyl. Tedy alespoň ne v té části programu, kde jsem se pohybovala já. 

Registrace přihlášených

V 8:30 začínala registrace přihlášených žen a mužů (pár odvážlivců se našlo). Každý dle zájmu o oběd dostal náramek na ruku a to ho opravňovalo k převzetí oběda. I když myslím, že nakonec to nikdo moc neřešil. Všichni v přízemí dostali tašky s materiály o programu kongresu, sponzorech, partnerech a další drobnosti. 

Zahájení Kongresu

V 9:30 začal samotný program slavnostním zahájením, kdy tedy v hlavním sále Jarmila Balážová se svými kolegyněmi představily a zahájily celý kongres.

Prezentace neziskových organizací

Kdo chtěl, mohl zůstat i po skončení zahájení ve velkém sále  poslouchat slavné ženy, jak hovoří o rovnoprávnosti, malém zastoupení žen na pracovním trhu. Kdo nechtěl, mohl se v 1. patře podívat na prezentace neziskových organizací a vzít si propagační materiály. Mohli jste zde najít neziskovky zabývající se domácím násilím, přes politiku až k asociaci porodních dul.

Diskuzní kavárna – Přirozené porody

V 11:00 hodin potom začaly jednotlivé programy. Když jsem tak koukala na ten program, tak jsem měla ráno jasno v tom, že půjdu na přirozené porody, které organizovalo sdružení Nesehnutí. Na jednu stranu jsem čekala horlivou diskuzi na toto téma a trochu jsem se toho obávala. Stačí si pročíst diskuze napříč internetem a pochopíte proč. Nakonec mé obavy vystřídalo nadšení. Do této kavárny se dostavilo hned několik porodních asistentek i s paní Ivanou Königsmarkovou (známá porodní asistentka, nyní prezidentka UNIPA), analytička zdravotnických výstupů (snad to nekomolím, v nejhorším mě opraví), dula Seraphina, Ester Janečková, právnička Adéla, která se zabývá právě těmito zásahy do porodů, Zora Javorská (Nesehnutí) a další dámy, u kterých si nejsem jistá profesí, nicméně se v problematice přirozených porodů orientovaly. Jak to na začátku vypadalo, že ani nebude co řešit, protože nepřišel nikdo, kdo by mohl oponovat, daly jsme se do družného rozhovoru o zbytečném zasahování lékařů do porodů, o vlivu těchto zásahů na psychiku matky i dítěte a vznikl z toho opravdu zajímavý celek, o kterém vám budu muset napsat ve zvláštním článku. Všechny dámy u stolu byly velmi milé a vstřícné. Paní Ester Janečková vykládala o svých zkušenostech s porody a lékaři a bylo to velmi zajímavé a poučné, ale o tom zase v jiném článku. Do diskuze jsme se zabraly natolik, že jsme i obědovou přestávku strávily u našeho stolu a pryč se nám nechtělo. 

Diskuzní kavárna – Domácí násilí na ženách

Ve 14:00 začal u téhož stolu nový diskuzní kroužek, tentokráte na téma Domácí násilí na ženách. Téma, kterému se snaží většina médií vyhnout. Přiznám se, že původně jsem ani nevěděla, na kterou další diskuzi půjdu, ale tato mě docela lákala, tak jsem se ani nezvedala ze židle. Tuto diskuzi organizovalo sdružení Profem, které se zabývá prevencí a pomocí napadeným ženám. Patrona tomuto sdružení nedělá nikdo jiný než Michaela Jílková, která se také dostavila, ačkoli na rozpisu programu nebyla uvedena. Rozhodně to bylo milé překvapení a jsem ráda, že jsem ji mohla poznat osobně. Téma domácího násilí bylo stejně rozsáhlé jako přirozené porody. Mezi diskutujícími byly ženy, které to zažily nebo to zažívají jejich kamarádky. Opět se nám od stolu nechtělo, ale musely jsme uvolnit místo další diskuzi, tak jsme to postupně rozpustily. 

Diskuzní kavárna – Cry baby cry, Švandovo divadlo

Já se na chvilku ještě přemístila k hercům ze Švandova divadla. Jaroslav Šmíd a další herci z inscenace Cry baby cry, kteří vykládali pěkně o své profesi a o tom, co to obnáší. 

 

Když jsem odcházela, bylo něco kolem 16. hodiny a už jsem toho měl opravdu hodně, ale stejně jsem ještě prošla všechny workshopy a na chvilku poslouchala.

Co říci závěrem?

Kongres žen se opravdu povedl. Pokud bude i příští rok, určitě se zúčastním znovu a kdo ví, co z toho vzejde za spolupráce. Aktuálně domlouváme spolupráci s dulou Seraphinkou, se sdružením Profem, ale i něco s osobnostmi zmíněnými výše, to se nechejte překvapit. Co se týče toho letošního ročníku a propojení žen, odnesla jsem si cenné zkušenosti a kontakty, ale hlavně jsem poznala skvělé ženy, které se nebojí ukázat, co umí.

Další články z kategorie