Každé dítě občas zlobí, něco vyvede, nebo naopak je hodné a nevyvádí nic. Vše je v pořádku, pokud to tak vidí rodiče i okolí. Pokud se ale cokoli nezdá, je vhodné konzultovat to s někým a hlavně nenechat se odbýt. Nějaké řešení se vždycky najde. Postupně si tu rozebereme děti,které se vymykají nejen tabulkám, ale bohužel mnohdy i okolnímu světu.
To, že je dítě nekonvenční častokrát dojde do fáze, kdy rodiče přestanou chodit na návštěvy. O akcích, které dříve navštěvovali, si nechají leda tak zdát. Postupně se od nich začnou distancovat přátele popř. se distancují sami po pár moudrých radách, které opravdu více než pomohou, spíše prohloubí pocit viny a výčitky, pro které rodiče už i tak mají v hlavě živnou půdu.
Sérií článků kterou zde postupně uveřejníme chceme, nejen rodičům, ukázat, že v tom nejsou sami. Chceme ukázat přátelům a kamarádům, že i tyto děti a hlavně jejich rodiče, potřebují podržet a podpořit, místo odložení do škatulky "minulost". Rodinným příslušníkům a dobrým rádcům chceme ukázat, že ne každá rada je moudrá a ne každou radu v danou chvíli rodiče potřebují slyšet.
"Kdo opustí smutného přítele, není hoden, aby se někdy dělil s jeho radostí. (Gaius Valerius Catullus)"