Kocour běží v sobotu,
do prodejny pro botu.
Pro pravou i pro levou,
počítá se s oblevou.
Kde je myška, tam je kočka,
běží kočka, běží myš.
Myslíš si, že myška počká,
až ji, kočko, sníš?
Zajíc tlapkou bříško hladí, se včelami kamarádí. Dostal od nich medovinu, utíkal s ní na mýtinu. Kdo měl žízeň, tomu dal. Sám se napil, hned se smál – che, che, che. Nožky do tance se daly, před zajícem utíkaly. Volá: "Nožky, stůjte chvíli!" Kdepak, jen se zatočily! Po mýtině běží lehce, zůstat v klidu se jim nechce. Hop, žabáku skvrnitý, kdo skočí výš? Já či ty? Není to těch nožek vina, může za to medovina.
Paci paci pacičky, táta koupí botičky. A maminka pásek za myší ocásek. A babička čepičku za tu černou slepičku, dědeček kabátek za těch deset prasátek a kmotříček kožíšek za lískový oříšek.
Princeznička na bále,
poztrácela korále. Její otec,
mocný král, Honzíka si zavolal.
Honzíku, máš namále,
přines nám ty korále.
Honzík běžel za hory,
nakopal tam brambory.
Vysypal je před krále,
nesu vám ty korále.
Větší už tam nebyly,
ty už snědli v neděli.