Pana Schröttera jsem vám tu již představila jako autora velmi zajímavé a ucelené knihy o bioenergiích s názvem „Studánka zdraví a léčivé 3D mandaly“, kterou vydalo nakladatelství Eminent. Dělali jsme spolu na několika rozhovorech, ze kterých vyplynulo téma, které mě velmi zaujalo a které jsme tu také probírali. Pan Josef v jednom z mých rozhovorů totiž říká, že ženy, které mají sklon nosit řetízky na kotníčcích, byly v minulých životech orientálními tanečnicemi. No řekněte sami, není tohle zrovna pro modrokočkové čtenářky nejlákavěji nahozená udička?

Asi 12 hodin jsem se rozmýšlela, jestli pana léčitele a psychotronika, mimochodem jednoho z nejlepších u nás, poprosit o rozhovor přímo na tohle téma. Zvědavost přemohla ostych a tak si teď budeme povídat o špercích, kamenech, Luně a možná i minulých životech.

Mě ve Vašich rozhovorech velmi zaujalo, že k ženám chováte příjemnou úctu, jakoby obdiv k jejich přirozené kráse. A tak než začneme přímo a jen o špercích a prstenech, zajímalo by mě, jestli i z hlediska bioenergetiky je nějaký rozdíl mezi tím, co vyzařuje žena a co vyzařuje muž? Jestli je to stále stejná biologická energie, nebo jestli je rozeznatelná jako ženská a mužská.

Orientální filosofie je založena na rovnováze energie Jin a Jang. Energie Jin je ženského typu a energie Jang mužského typu. Ale obě energie se vzájemně doplňují a pokud je vše v pořádku, je zde dokonalá harmonie. Tak je tomu i v životě. Většina žen potřebuje vedle sebe cítit tu hrubší mužskou energii. Pokud ji nenalézají, pak ji samozřejmě hledají jinde. Jednou mi jedna žena řekla: já se z toho mého chlapa zblázním, s ním se nedá ani pohádat, on mlčí nebo odejde. Nás muže přitahuje jemná energie žen. Kdyby ta energie byla stejná jako naše, tak o ní jak se říká ani nezavadíme. Jinak řečeno, „necítíme se dobře v jejich biopoli“.

Jak jste psal i ve Studánce zdraví, jsou věci, energetické tvarové zářiče (křížky, amulety, kameny, symboly), které někomu škodí a jinému prospívají. Nelze paušalizovat. Nemáme se tedy řídit tím, že třeba achát je vhodný pro Blížence a basta. Citrín pro Býky a nejede přes to vlak? Vždy se máme raději řídit svou intuicí?

Já žádné „basta“ neuznávám. Vždy se směji, když v knížkách nebo v obchůdcích s esoterickým nebo mineralogickým zbožím lidem radí, aby si koupili kámen podle astrologického znamení. Mají tam za tím účelem zpracované tabulky. Tomu tak opravdu není. Každý kámen vyzařuje určitou frekvenci, a proto je nutné si kámen vybrat tak, aby když ho vezmeme do ruky, nás hřál, cítili jsme, že nám energii dává a je nám příjemný. Jednou na jednom veletrhu jsem u velké mísy s kameny potkal herce Vladimíra Javorského a on tam vybíral kamínky. Tak jsem se ho ptal, jestli nepotřebuje poradit. Vláďa zohnutý nad mísou zvedl obličej ke mně a ptá se: A vy jste kameník? Pak jsme se tomu s Vláďou vždy smáli. Takže „basta“ opravdu ne!

V jednom z rozhovorů jste zmínil zajímavý fakt, že máte dojem, že ženy, které tíhnou ke stříbru, jsou narozeny patrně v noci nebo okolo úplňku. Pokud je tedy stříbro spojené s Lunou, pak je s ní spojena i žena jako taková. Je tedy pro ženy stříbro přirozenějším šperkem než třeba zlato? Co muži, kteří si potrpí na stříbrné šperky, je mezi nimi nějaký rozdíl oproti mužům, jež na sebe věší zlato?

Otázka, proč některá žena tíhne ke stříbru a jiná ke zlatu, mne zajímala velmi dlouho. Ze svého pozorování jsem vyloučil ty ženy, pro které to byla módní záležitost. A ve většině případů se mi skutečně potvrdilo, že přilnavost ke stříbru mají ženy narozené okolo úplňku nebo v noci. Samozřejmě vliv zde může mít i vibrační frekvence stříbra. Tělo ji potřebuje. Je to něco podobného, jako když máte nějaký zdravotní problém, o kterém nevíte, a pro svůj šatník si vybíráte určitou barvu. Uvedu příklad. Měl jsem v mládí nějaký problém s játry a pořád jsem vyhledával oblečení hnědé barvy. Hnědá barva byla pro mne nejen dominantní, ale i potřebná. A nyní k mužům. Všimněme si, že jen velmi málo mužů se „šperkuje“. Zmíním se o dvou extrémech. Jedním je nošení kříže s Ježíšem na silném zlatém řetězu. To je otázka snobismu a ukazuje to, do které kategorie máte toho člověka zařadit. A také pozor na ně! Druzí extrémisté jsou ti muži, co nosí v uších náušnice. Většinou jsou stříbrné. Nevím, co komu chtějí dokázat. Já když někoho takového uvidím, hned se mi vybaví obrázky z knih Julese Verna – černí otroci nebo piráti.

Velmi silným tvarovým zářičem je atlantský znak, atlantský prsten. Říká se o něm, že by měl být na konci rozpojen, neměl by to být spojený kruh. Proč?

O atlantském prstenu toho bylo napsáno již hodně. Je skutečností, že originál zachránil egyptologovi Dr. Howardovi Carterovi život tím, že ho nosil na ruce. Ostatní účastníci výpravy zemřeli za podivných okolností. Prsten, který nosil Carter, byl vyroben z asuánského pískovce a nebyl rozpojen. Zde podle mého názoru fungovaly dva faktory. Jedním byl zvláštní reliéf na prstenu a druhým je materiál, ze kterého byl prsten vyroben. Pískovce obsahují totiž hodně křemíku. Křemík je prvek, který se používá již dlouho v elektronice. Takže křemík značně zesiloval záření reliéfu. Biopole Dr. Cartera tak bylo velmi velké a odolné. Ten reliéf s křemíkem dokázal eliminovat negativní záření, které bylo v hrobce Tutanchámona vytvořeno pro vykradače hrobek jako past. Otevřené náramky nebo prsteny fungují vlastně jako anténní dipól. Takže by měly plnit funkci antény vysílače. No a samozřejmě, že vysílačem jsme my.

Vrátím se k tomu řetízku na noze a třeba i zálibě v orientální či rytmické meditační hudbě? Ve chvíli, kdy si dávám kotníčkové ozdobičky a láká mě břišní tanec, je v tom něco, co mi tělo vyloženě říká? Je to potřeba odpočinku pro duši, obnovení ženskosti po nějakých zdravotních potížích a podobně? Pokud to ženu takto intenzivně pudí zvýrazňovat své ženské hluboké touhy, měla by se asi ohlédnout za sebe a zjistit, proč to tak je, aby celý ten proces byl opravdu léčivý?

Tanec dokáže člověka skvěle uvolnit podobně jako plavání. Jenže k tanci potřebujeme hudbu. Břišními tanci žena může vyjadřovat ladnost, touhu, svůdnost aj. Určitě na to, jak ta žena bude tanec psychicky prožívat, má vliv hudba, ale také to, před kým nebo komu tančí. Při takovém tanci se skvěle uvolňují stresy. No a to je vlastně léčivý proces nejen pohybem, ale i myslí. My lidé máme snahu pořád se snažit čistit nějakým způsobem fyzické tělo, ale s naší myslí nic neděláme. A přitom jsou to spojené nádoby.

Hodně jsem se zajímala také o vodu jakožto energetický nosič. Dá se použít pro příjemné rituály, může přejímat léčivé energie a v podstatě si do ní můžeme naprogramovat, co chceme. Máte s tímhle ovlivňováním vody nějakou přímou zkušenost nebo jde jen o sugesci toho, kdo si vodu jakkoliv „upravuje“?

Voda je samozřejmě skvělé paměťové médium. Takovým příkladem jsou fotografie Japonce Masaru Emota. Tam to je vidět zcela evidentně. Proto je dobré například nápoje spinovat. To je také velmi dobrá metoda programování vody. Ta voda pak má úplně jinou chuť. Jakoby klouzala do hrdla. Takže programování vody a nápojů doporučuji.

O spinování vody si budeme na Modré kočce ještě určitě povídat, to jsem kdysi i zkoušela a je pravda, že voda byla pocitově měkčí.  Panu Schrötterovi děkuji za rozhovor, přeju hodně poct typu Bludný kámen, protože díky tomu se spousta lidí i jen najust zamyslí, jestli náhodou nešíříte pravdu, nikoliv bludy, a to je jedině dobře.

A hlavně přeji tu nikdy nevyčerpanou Studánku zdraví.

Renata