Čím dál více lidí považuje své čtyřnohé miláčky za členy rodiny, a jako takové je neradi necháváme samotné. Psi si na jízdu autem zvyknou snadno a mnozí si ji dokonce užívají. Jak ale zajistit, aby cesta probíhala klidně a bezpečně pro obě strany?

Pes v autě jedině s bezpečnostním pásem

Pes musí být v autě vždy připoutaný bezpečnostním pásem. Nestačí přitom pořídit nástavec na pás a připnout jej za obojek nebo běžný látkový postroj. Obě možnosti jsou pro psa nebezpečné, hrozí přinejmenším poranění psa, v nejhorším případě zranění a smrt psa i členů posádky. Pes by měl mít za každých okolností bezpečností postroj, který vydrží sílu nárazu při autonehodě a psa bezpečně ochrání před vymrštěním z vozidla. Pokud pes při nárazu není připoután, mění se letící zvíře ve smrtelnou zbraň, která je schopna vážně poranit spolujezdce i řidiče.

V kufru nebo na zadním sedadle?

Častou otázkou bývá, zda je psovi lépe v kufru, či na zadním sedadle. Pravdou je, že obě možnosti mají své výhody. Na zadním sedadle má pes k dispozici sice méně místa, to ovšem snadno vyřešíte pořízením speciální plachty, která se zavěsí za přední sedadla a vytvoří tak psovi pohodlnější prostor. Psa tak během jízdy můžete snadno kontrolovat a získáte volný kufr pro zavazadla. Nevýhodou je přirozeně fakt, že na zadním sedadle pes prakticky vylučuje převoz dalších osob. Zvláště větší psi za jízdy slintají, nervozitou či nadšením pouští chlupi, pes také dříve či později půjde do auta špinavý nebo mokrý. Zde mají výhodu majitelé kombíků, kterým stačí zavazadlový prostor přikrýt odolnou plachtou (vždy volte protiskluzovou plachtu určenou k převozu zvířat) a veškeré případné nehody se snadno vyřeší. Pes je zde navíc v pohodlí a často také klidnější, protože není tolik vystaven okolnímu dění.

V létě stínítka, v zimě ručník a deku

Ne vždy budete se psem cestovat v ideálních podmínkách. V létě pořiďte do okének stínítka, aby na psa nesvítilo slunce. Pokud nemáte v autě klimatizaci a chcete psovi ulevit, můžete pootevřít okénka, ale maximálně centimetr, aby psovi nenafoukalo do uší či očí. Snadno dostupné jsou také misky do auta, které se za jízdy nepřevrátí a nerozlijí, váš miláček tak může mít vodu k dispozici celou cestu. (pamatujte na časté zastávky k venčení)

V zimě naopak vyřaďte pro psa starší deku a ručníky, obojí hojně využijete. Deka se hodí pro studené rozjezdy do starších aut. Zabrání prochladnutí a zajistí mazlíčkům pohodlí. Ručníky mějte na většího psa k dipozici alespoň dva. Psa je zvláště po delších procházkách ve sněhu či za mokra třeba dobře osušit.

Jídlo ani pamlsky do auta nepatří

Chcete-li svému psovi zpříjemnit cestu pamlsky nebo kostí na žvýkání, raději si to rozmyslete. Kostí si může při prudkém brzdění ublížit, navíc by mohl za jízdy zvracet a zvlášť při delších cestách nechcete řešit pozvracená sedadla. Nikdy zvířeti nepodávejte kinedryl či další léčiva určená lidem.

Bezpečně musí jezdit doga i čivava

Největším nešvarem českých silnic jsou psi malých plemen, jejichž majitelé se domnívají, že takoví psi nepotřebují žádné poutání. Pravdou ovšem je, že jakýkoliv pes volně se pohybující v autě představuje nebezpečí jak pro sebe, tak pro lidskou posádku. Zcela nedostačující je také držet psa v náručí. I nízké rychlosti stačí k tomu, aby pes při nárazu vyletěl takovou silou, že jej člověk nebude schopen udržet. Pro malá plemena psů, jako jsou čivavy či maltézáčci, se prodávají speciální psí sedačky do auta, do kterých se dá pes pohodlně připoutat.

Další výbava pro psa na cestách

Mezi další vybavení vhodné na cesty patří alespoň základní lékárnička, kterou můžete v autě uchovávat společně s tou „lidskou“. V ní by neměly chybět samodržící obvazy, textilní náhubek, náhradní vodítko, nůžky, pinzeta na klíšťata, kleště na drápy, jednorázové rukavice, lupička, holicí strojek (jednorázový), deka, rehydratační roztok, Betadine (či jiný dezinfekční roztok), prostředek proti zvracení a průjmu, jedlá soda (pomáhá zklidnit svědící kůži) a líh (pomáhá rozložit oleje, vysuší záhyby kůže). Po ruce mějte také kartu s údaji o psovi a kontakty na někoho, kdo se o něj v případě potřeby může postarat, číslem čipu a také datem očkování proti vzteklině a kontaktem na vašeho veterináře.