Léto a s ním období prázdnin je spojené se sluníčkem, opalováním, pobytem u vody. Náš malý chlapeček vodu miluje, je mu jedno, jestli je čistá nebo špinavá, jak v něčem vidí vodu, začne se v tom máchat. Byl horký den, napuštěný malý nafukovací bazének. Synek si hrál vedle něj, měla jsem ho pár metrů od sebe. Ale v jednu chvíli jsem se zakoukala do časopisu a přesně v ten moment se malý rozhodl se vykoupat.

Můj muž mě na to upozornil. Zvedla jsem hlavu a viděla malého, jak sedí v bazénku kompletně oblečený, včetně botiček. Úsměvná situace, přesto mě z toho zamrazilo.          

Bohužel se může stát, že během vteřiny se naše dítě začne topit                                                   

Největší riziko tonutí je u malých dětí, které jsou bez dozoru v blízkosti různých zahradních bazénů, bazénků nebo jiných vodních ploch. Děti nevnímají některá rizika, která s koupáním souvisí, větší děti často přecení své síly. Velkým nebezpečím jsou skoky do vody, zvláště v neznámých lokalitách. Utonutí patří u dětí do 15 let k nejčastějším příčinám smrti. A nejde o hlubokou vodu, více než 50 % smrtelných případů se stane v blízkosti břehu!

První pomoc při tonutí

1. Tonoucí dítě je nutné co nejrychleji dostat z vody.

Zachránce musí použít takový způsob, kterým by neohrozil sám sebe. Při přenosu z vody je v prvních okamžicích vhodné přenášet dítě tak, aby byla hlava níže než hrudník. Odstraňování vody z dýchacích cest jinak resuscitaci oddálí.

2. Dítě uložíme na záda a zjišťujeme, zda dýchá.

Pokud nedýchá, zda má dítě průchodné dýchací cesty. Ty uvolníme záklonem hlavy a předsunutím dolní čelisti a tím otevřením úst.

3. Pokud dítě nedýchá (což zjistíme během deseti vteřin sledování), současně vždy zjišťujeme, zda má srdeční akci.

Nejvhodnější je k tomu nahmatání pulsu na velkých tepnách, především tepnách krku nebo paže. Na tepnu přiložíme více prstů ruky, ne však palec, protože v tomto případě bychom mohli cítit puls vlastní. Necítíme-li puls, zahajujeme resuscitaci, tedy dýchání z úst do úst i kompresi (stlačování) hrudníku.

Jak postupovat při resuscitaci?

Způsob záchrany musí odpovídat věku postiženého. Jiný poměr vdechů a stlačení hrudníku budeme provádět u kojenců a zcela jiný pak u dospělého člověka.

Dýchání z úst do úst u kojenců

U kojenců vdechujeme vzduch pomalu současně do nosu i úst dítěte a sledujeme zvedání hrudníku. Nikdy nevdechovat najednou plný nádech dospělého! Hlavička dítěte musí být dále zakloněná, čelist předsunutá.

Dýchání z úst do úst u větších dětí

U větších dětí palcem a ukazovákem ruky stiskneme dítěti nos a pozvolna vdechujeme náš vzduch do úst dítěte. Poloha hlavy musí umožňovat proniknutí vzduchu do hrudníku, který se s naším dechem zvedá. Není-li tomu tak, je to většinou ve špatném záklonu hlavy, zapadáním jazyka a tím blokádou dýchacích cest. Hloubku vdechů řídíme podle věku dítěte a podle sledovaného zvedání hrudníku. 

Nepřímá srdeční masáž:

• u kojenců – masáž srdce provádíme špičkami dvou našich prstů, které vložíme doprostřed hrudníku a trochu níže pod prsní bradavky.
• u větších dětí – masáž srdce provádíme nejlépe hranou dlaně v dolní polovině hrudní kosti, u velkých dětí (obdobně jako u dospělých) dlaněmi obou našich rukou v dolní polovině hrudní kosti.

Při masáži srdeční stlačujeme hrudní kost tak, aby se prohnula alespoň do jedné třetiny hrudníku. Podle věku dítěte volíme systém poměru počtu vdechů ke kompresi (stlačení) hrudníku.

Jaký je správný poměr vdechů a stlačení hrudníku?

NOVOROZENCI – 1 vdech a 3 stlačení

KOJENCI A MALÉ DĚTI DO 8 LET VĚKU – 1 vdech a 5 stlačení

VĚTŠÍ DĚTI A DOSPĚLÍ – 2 vdechy a 15 stlačení

Při záchraně tonoucího je vždy lepší, jsou-li při resuscitaci dva zachránci. Jeden se může věnovat vdechování a druhý stlačování hrudníku. 

Uložení do stabilizované polohy

Začne-li dítě samo dýchat, uložíme je do polohy na bok (tekutina z úst může sama vytékat), dolní končetiny má pokrčené v kolenou, dolní paži zapažíme, horní paži hřbetem ruky pod ústa. Této poloze se říká stabilizovaná. Vždy voláme záchrannou službu, která pokračuje v resuscitaci a zajistí další transport dítěte do nejbližšího zdravotnického zařízení. 

K tonutí může dojít i v zimě

Pokud se pod dítětem prolomí led při bruslení. Podchlazení, provázející tonutí v chladné vodě má ochranný vliv na vznik mozkových komplikací z nedostatku kyslíku. Umožňuje úspěšnou resuscitaci i po delší době zvláště u dětí. Jsou popsány případy úspěšné resuscitace i po tonutím trvajícím 40 minut.

Nepodceňujte riziko tonutí

Nenechávejte malé děti nikdy samotné při koupání, vždy je mějte na dohled! Je jedno jestli se jedná o vanu doma, nafukovací bazének či velký bazén v zahradě, dítě se může utopit i ve velmi malém množství vody. Starší děti poučte o nebezpečí plavání do hloubky (mohou jim dojít síly) a o skocích do neznámé vody (nebezpečí vážných úrazů).

Máte také vlastní zkušenost, ze které jste se sami poučili?