Přesto, že vaše dítě pravidelně odchází do školy každý pracovní den o půl osmé ráno, volala vám jeho třídní učitelka a vy jste se tak dozvěděli, že vaše dítě netrávilo stanovenou dobu ve škole, ale bloumalo někde městem anebo vysedávalo u počítače v některé z internetových kaváren?

Odborníci řadí záškoláctví mezi sociálně patologické jevy

Jako takové s sebou přináší řadu nejrůznějších rizik. Děti, které se pohybují mimo školu v době vyučování, jsou mimo jakýkoli dohled a mohou se dostat do nebezpečných situací. Řešení záškoláctví je závislé na vzájemné spolupráci školy a rodiny.

Obecně jsou rozlišovány dva druhy záškoláctví

A to může být buďto impulzivní, anebo plánované. Pokud se jedná o záškoláctví impulzivní, dítě odejde ráno z domova, ale do školy už se nedostaví. V druhém případě je záškoláctví plánovanou akcí ze strany školáka. Jako výmluvu použije třeba návštěvu u lékaře.

Jaké jsou důvody záškoláctví?

Důvody pro záškoláctví jsou různé. Nejčastěji je to obava nebo strach z toho, co dítě ve škole čeká. To může být učitel, nepřátelský kolektiv, písemka, zkoušení, ale také nebezpečná šikana. Špatný vztah ke škole může přerůst časem i ve fobii, ta už se pak řeší velmi obtížně, proto je dobré zajímat se o problémy včas a co nejdříve je začít řešit.

Záškoláctví je upraveno i z právního hlediska metodickým pokynem ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a také školním řádem. Pedagogové většinou vyžadují omluvenky z vyučování nejpozději do tří dnů, pak má již škola za povinnost hlásit záškoláctví úřadům. Obvykle nejprve třídní učitel seznámí telefonicky nebo osobně rodiče s tím, že jejich dítě už nebylo nějakou dobu ve škole. Vedení školy je oprávněno takovým studentům udělit postih, středoškoláci mohou být potrestáni dokonce až vyloučením ze školy. Jedná-li se o děti ze sociálně slabých rodin, dostanou se obvykle takové rodiny pod dohled příslušných úřadů.

Někdy ale není důvodem záškoláctví dítěte škola, ale rodinné prostředí

Je možné, že rodiče chtějí po svém dítěti příliš, mají na něho vysoké nároky a dítě se pak bojí, že těmto nárokům nedostojí. Opakem je situace, kdy se rodiče o dítě naopak nezajímají vůbec. Záškoláctví se často projevuje i v rodinách, kde je některý z rodičů anebo oba nezaměstnaní či jsou doma z jiného důvodu. Dítě to pak pociťuje jako nespravedlnost, že musí chodit do školy, zatímco mladší sourozenec je s rodiči doma. Myslí si, že je jediným členem rodiny, který si musí plnit své povinnosti.

Někdy je velmi složité zvládnout situaci se záškoláctvím dítěte. Je třeba dát hlavy dohromady, poradit se v rodině, s výchovným poradcem ve škole, případně se školním psychologem a hlavně s třídním učitelem. Je třeba si uvědomit, že největší odpovědnost vždy leží na rodičích. V prvé řadě by měli posilovat sebedůvěru dítěte, podporovat jeho smysluplné trávení volného času, v rozumné míře mu zajistit kroužky a najít společně s dítětem možnost, jak by mělo trávit svůj volný čas bezpečně a užitečně. Je třeba, aby se rodiče zajímali o to, kde se jejich dítě pohybuje, s kým se stýká, jaké má kamarády a s kým vlastně tráví svůj volný čas. Podpora rodiny je zde nejdůležitější. S dětmi je třeba komunikovat a snažit se vědět o jejich vnitřním osobním životě co nejvíce.