Když v minulosti přišly do oběhu první počítače, bylo to pro společnost bezesporu velmi výhodné. Spousta práce se tím usnadnila a jiná práce s příchodem počítačů naopak přibyla. Společně s počítačovými programy se ale postupně začala vyvíjet i speciální kategorie her pro děti, které se této možnosti pochopitelně chopily.

V dnešní době má počítač téměř každý. Stal se totiž nezbytnou pomůckou studentů, podnikatelů i moderních rodičů. O to více k němu mají menší děti jednodušší přístup a volný čas si vyplňují hraním počítačových her. Jak to tedy s těmi zázračnými počítači doopravdy je? Pomáhají nám nebo kazí naše děti?

V otázce počítačů a počítačových her existují dva neslučitelné tábory, které zastávají svůj názor

Jedna strana tvrdí, že hraním na počítači děti zbytečně ztrácí spoustu volného času, jsou línější, obéznější a také agresivnější. Mnohé počítačové hry totiž obsahují velmi násilné prvky, které v našich dětech mohou probouzet pocit, že agresivita a násilí jsou v pořádku a že je to součást běžného života. Druhý tábor ovšem namítá, že děti se do této doby narodily a s počítačem se dříve nebo později musí naučit pracovat, jelikož je to nezbytné jak pro studium, tak i pro výnosné zaměstnaní. Oba názory jsou natolik extrémní, že není možné uznat pravdu ani jednoho z táborů. Pravda je totiž opět ve středu těchto dvou proudů.

Abychom tedy dokázali vytvořit kompromis, musíme rozhodně uznat, že děti tráví u počítače příliš mnoho času a že některé hry jsou opravdu nevhodné. Také internet je pro děti moderní zábavou, která může být dokonce více nebezpečná, než obyčejné počítačové hry. Na druhou stranu by rozhodně s počítačem měly umět pracovat, jelikož jim to výrazně usnadní práci v budoucnu. Zakazovat dětem počítač úplně tedy rozhodně smysl nemá. Jako ve všech jiných případech je lepší děti naučit plavat v bazénu než kolem něj vytvářet mantinely. Děti si totiž vždy najdou cestu, jak překážku překonat, pokud ovšem budou umět plavat, budou v mnohem větším bezpečí.

Pokud tedy jsme ochotní dětem stolní počítač zpřístupnit, měli bychom důsledně dodržovat následující pravidla: 

• Předem dítěti sdělte požadavky a vytvořte mu hranice, které nesmí překročit. Můžete například chtít po dítěti, aby si vyžádalo váš souhlas, pokud bude chtít hrát nějakou hru. Prvky násilí totiž pro děti opravdu nejsou vhodné ani jinak přínosné.
• Domluvte se s dítětem, kolik času u počítače smí trávit, a dbejte na to, aby tuto lhůtu vždy bez výjimek dodržovalo. Jakmile dítě zjistí, že jste jednou povolila, bude na vaši toleranci spoléhat pokaždé.
• Nedovolujte dítěti, aby používalo počítač v době vaší nepřítomnosti. Zakázané ovoce chutná nejlépe a pokud bude dítě vědět, že nejste v blízkosti, bude si chtít vyzkoušet odpírané hry nebo internetové stránky.
• Pro používání internetu raději nastavte přístupové heslo, které vaše dítě nezná. Budete tak mít větší kontrolu nad tím, jak často a z jakých důvodů na internet chodí. Pokud pojmete podezření z čehokoliv nebezpečného, nahlédněte do historie procházení internetu, abyste se přesvědčili, čemu se na internetu věnuje. Pokud se k prohlížení historie internetu nechcete snižovat, raději mu na internet vůbec nedovolte chodit.
• Dbejte na to, aby vaše dítě pobývalo na vzduchu minimálně stejně tak často a dlouho, jako sedí u počítače. Od věci také není sport, který může dítě provozovat v rámci svých koníčků. 
• Sežeňte mu nějaké vhodné výukové počítačové programy, které se zaměřují na výuku pomocí dětských her. Takové hry jsou vždy nenásilné a zábavné. Mimo to si vaše dítě prohloubí díky počítači své vědomosti.

Jak se zachovat při hraní agresivní hry?

• Pokud již dojde k tomu, že si vaše dítě zahrálo agresivní nebo násilnickou hru, či sledovalo nevhodný obsah na internetu, nikdy nezačínejte nápravný rozhovor výčitkami a nadávkami. Raději si nejprve o celém problému s dítětem promluvte a vysvětlete mu, jak se liší počítačová hra od reality. 
• Pokud ani po vašem rozhovoru nevyužívá dítě počítač k užitečným činnostem, bez výčitek mu jej na nějakou dobu zakažte. Je totiž možné, že se dítě již u počítače nudí a proto hledá další zdroje nové zábavy. 

Problematika používání počítače by rozhodně nemusela být tolik závažná, kdyby se rodiče s dětmi dokázali na podobných pravidlech dohodnout a důsledně je dodržovat.

Počítač totiž můžeme v některých ohledech přirovnat k ohni

Byly doby, kdy bez ohně lidé dokázali žít. Když jej pak objevili, už si bez něj život neuměli představit. Když jej využívali správně, dával jim stravu a teplo. Mohli jej ovšem zneužít také k podpalování domů nebo upalování lidí. Tak to je v naší společnosti s každým vynálezem – dá se využít v náš prospěch i neprospěch. Záleží to pouze na nás.