Možná si pamatujete jaké to bylo, když jste byli děti. Nemuseli jste jezdit každý rok k moři, na lyže, do 3D kin, do aquaparků. Možná to nejkrásnější co si z léta pamatujete, je čas strávený na jednom místě. Na zahradě nebo dvorku, kde jste znali každý kámen. Věděli jste, kde je sršní hnízdo a kde mají kocouři své oblíbené loviště.
Tak jsem trávila léto i já. Nedávno jsem přijela na místo mého dětství , kde jsem nebyla 20 let a pamatovala jsem si každý strom, věděla jsem, že za zatáčkou je akát a za druhou starý tis.
Dnešní doba spěchá tolik, že je čas jen na rychlé zážitky. Na kole se téměř bez zastávky za týden objede celá Šumava, na dovolené se navštíví co nejvíc destinací. Má to samozřejmě také svoje kouzlo, ale nenaučí to malé děti vnímat krásu v maličkostech, všímat si detailů a změn. Vidět svět optikou neustále udiveného a nadšeného pozorovatele. Užít si čerstvě vyrašenou větev na stromě, když jdete pořád tou samou cestou do práce. Je to nejlepší prevence proti depresím, proti stresu, nudě a proti závislostem na adrenalinových sportech. Adrenalinové sporty jsou přitom příznakem dnešní doby, spousta těchto lidí prožívá běžnou procházku jako nudu,když se neleze po vysoké skále. Obyčejné zážitky adrenalinovým „násoskám“ nestačí, musí mít pořád něco extrémního.
Můžete už dnes začít se svými dětmi znovu objevovat svět. Jděte na procházku a ujděte jenom jeden kilometr. Nebo zůstaňte celý den na jedné lesní pasece. Poznejte každou rostlinu, pojmenujte každého brouka. Vyprávějte o stromech, ptácích a o různých druzích jehličí. Uprostřed cesty si udělejte piknik a zastavte se. Lehněte si na deku a poslouchejte. Za minutku zjistíte, že se vám zbystřily smysly. Otočte se na břicho a pozorujte drobný život kolem vás. Vyprávějte dětem o mravencích, o ptácích a o pavoucích. Postavte dům pro skřítky a vyprávějte o nich dětem pohádku. Zkrátka a dobře naučte svoje děti užít si čas na jednom místě. Zastavit se a zaposlouchat se do zvuků přírody, užít si vůni a světlo, které prosvítá lesem. Založte si herbář , nemusíte trhat rostliny, stačí je fotit. Doma je potom s dětmi poznávejte. Pořiďte si knížku, která vám pomůže poznávat co se děje v přírodě, odlévejte zvířecí stopy, nasbírejte žaludy a doma si je zasaďte.
Celé moje povídání zní možná až trochu moc poeticky, ale věřím tomu, že takové vnímání světa je jeden z nejlepších darů, které můžete svému dítěti dát. Kdysi mě moc inspirovala knížka Gerarda Durrella- O mé rodině a jiné zvířeně. S bratrem jsme oba nadšeně vyrazili do lesa a zblízka pozorovali cvrkot u mraveniště. Bylo to kouzelné vidět svět takovou optikou. A vidíte, už mi to zůstalo.