A máme tu další část ze série článků od Jiřiny Mrázkové, kojení.net, věnovanou příkrmům a jejich zavádění do stravy. Nyní si povíme co a v jakém období zavádět do stravy našich dětí.

6. – 7. měsíc

Dítě v tomto období prochází tzv. senzitivní periodou, kdy je připraveno přijmout novou potravu – příkrmy.

Začíná se zeleninovým příkrmem v poledne, případně kaší večer (nejlépe nemléčnou kaší, která se rozmíchá v MM nebo UM, které jsou dítěti dobře známé, ale je možné použít i mléčnou kaši, která se míchá ve vodě).

Stále kojte dítě dle jeho potřeby. Jak se bude zvětšovat množství příkrmů, tak budete kojit méně často a kratší dobu, ale mateřské mléko bude stále velmi důležitou součástí stravy.

Množství příkrmů postupně zvyšujte, až za 2-4 týdny nahradí celou jednu mléčnou dávku (ať už MM či UM). Tato dávka by měla být 150-200 ml zeleniny (větší jedlíci i 250 ml). Některým dětem trvá přijmutí příkrmů ještě déle, proto můžete této dávky dosáhnout třeba až za 2 měsíce.

Nový druh zeleniny zkoušejte vždy po 3-4 dnech. Nová zelenina se může podávat samostatně, případně s již nějakými vyzkoušenými druhy – je možné vařit hustější polévky, pyré nebo zeleninové kaše.

Zelenina, která je vhodná pro začátek: mrkev, brambory, brokolice, cuketa, okurka, špenát (nepodávejte často a ve velkém množství, je velkou zásobárnou dusičnanů,ideálně by měl být do konce 2. roku života podáván jen z výživ ve skle, kde je hladina dusičnanů přísně kontrolována), pastiňák, fenykl, dýně, červená řepa, zelený hrášek.

Ideální je bio zelenina, může být i mražená (bio zeleninu nabízí prodejny zdravé výživy, ale také již většina supermarketů). Mraženou bio zeleninu nabízí firma Ardo a lze ji koupit ve většině hypermarketů. Používat můžete samozřejmě i ne bio zeleninu, jen dbejte na to, aby byla čerstvá, kvalitní, bez vad a plody nebyly příliš velké. V případě nákupu mražené zeleniny by měla být zelenina v sáčku sypká, případně po promnutí v rukou by se měla rozpadnout na menší části. Velké zmrzlé hroudy mohou signalizovat, že zelenina již byla jednou rozmražena a znovu zmražena.

U kořenové zeleniny je vhodné ze začátku vykrajovat středy (které obsahují nejvíce dusičnanů), je nutné ji řádně omýt, nejlépe kartáčkem, případně ostrouhat.

Zeleninu ideálně duste v páře (zachová si tak největší množství vitamínů), případně povařte do měkka (není nutné v kojenecké vodě, pokud máte kvalitní vodu z vodovodu).

Do zeleniny přidávejte trošku kvalitního rostlinného oleje (nejlépe olivového), případně malý kousek másla – pro lepší vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích.

Kaše jsou ze začátku vhodné rýžové, kukuřičné (neobsahují lepek), po 6.-7. měsíci také ječmenné, ovesné a další. Můžete používat i kupované nemléčné či mléčné kaše – jsou obohaceny vitamíny a minerály, kterých může být v dětské stravě nedostatek. Plná dávka kaše je stejná jako u zeleniny – 150-250 ml.

7. - 8. měsíc

Zhruba za 2-4 týdny po zavedení zeleniny je možné začít podávat maso. Je důležité díky obsahu železa, které se lépe vstřebává z potravin živočišného původu.

Maso podávejte libové, důkladně uvařené, velmi jemně nakrájené či nasekané – kuře, krůta, kachna, husa, hovězí, jehněčí, králičí, telecí. Kupujte nejlépe chlazené maso, u mraženého nikdy nemáte jistotu, v jakém stavu bylo před zamražením.

Ze začátku se podává nejdříve 1x týdně, další týden 2x týdně, další 3x týdně až se dostanete k frekvenci podávání 6x týdně. Pokud nepatříte mezi rodiny, kde se maso konzumuje tak často, je možné zůstat i u frekvence 3-4x týdně.

1x týdně je vhodné maso nahradit natvrdo uvařeným slepičím žloutkem (vařit 10-15 minut, rozhodně nedávat naměkko či syrové, hrozí riziko salmonelózy a s ní spojených těžkých průjmů) – zpočátku stačí i půlka žloutku.

Novou chuť (maso) přidávejte do již známých chutí (vyzkoušených potravin), dítě ji lépe přijme.

Zařaďte druhý příkrm – ovocný (případně zeleninový, pokud jste začala kaší). Je možné ho podávat jako dopolední či odpolední svačinu (případně jako oběd, v případě zeleninového příkrmu).

Vhodné ovoce pro začátek: hrušky, jablka, třešně, švestky, mirabelky, meruňky, hrozny, meloun, banán, avokádo, borůvky.

Ze začátku je vhodné ovoce oloupat a krátce podusit ve vodě (kromě banánu a melounu), později již podávat ovoce čerstvé, není třeba ho tepelně zpracovávat, odslupkovávat do doby, než je dítě schopné sníst celý plod i se slupkou (obvykle až po roce věku). U banánu je vhodné odkrojit konce – zhruba centimetrové.

Jako u zeleninového příkrmu zavádět nové ovoce postupně, po 3-4 dnech a na plnou dávku příkrmu se dostat za 2-4 týdny. Plná dávka je u dopolední a odpolední svačiny (což je obvyklá doba podávání ovoce) 100-200 ml.

8. – 9. měsíc

Přidejte třetí příkrm – obilninovo-mléčný, případně mléčno-ovocný (pokud prvním příkrmem byla nemléčná kaše), který nahradí večerní kojení (případně bude jako svačina – v případě ovoce).

V tomto věku již můžete dítěti bez problémů podávat lepek (ten je možné podávat od ukončeného 6. měsíce), takže kaše mohou být z různých obilnin – kukuřice, rýže, oves, pšenice, vícezrnné, jáhly, pohanka, amaranth, ječmen. Je také možné podávat kupované kaše (nemléčné, které se připravují do MM či UM či mléčné, které se připravují do kojenecké či kvalitní vody z vodovodu).

Kaše nesladíme, maximálně troškou hroznového cukru, ale nejlépe do ní přidáme ovoce či ovocnou přesnidávku.

Můžeme také dítěti nabídnout kvalitní bílý jogurt (bez konzervačních látek, barviv a dalších „éček“, s živou jogurtovou kulturou) – např. Holandia. Dítě ho může jíst samotný případně do něj přidáme ovoce nebo ovocnou přesnidávku.

Dítě stále rozvíjí jemné pohybové funkce ruky a také se prořezávají zoubky - je schopné vzít do ruky potraviny, dát si je do úst a žvýkat. K nácviku žvýkání je tedy důležité dítěti vhodné potraviny nabízet – dávejte tedy dítěti do ruky kousek chleba či rohlíku, vhodné jsou také různé kukuřičné a další křupky, které je možné koupit v prodejnách zdravé výživy a dále dětské sušenky (v menší míře, bývají často příliš slazeny), vhodné pro tento věk. Dítě je potřeba při konzumaci potravy vždy hlídat!

9. – 12. měsíc

Nabízejte dítěti k hlavnímu jídlu vždy i přílohu – brambory, rýži, těstoviny (do roku věku bezvaječné), rýžové nudle, kuskus.

Je možné už také zkoušet luštěniny v pořadí – zelený hrášek (možno již od konce 7. měsíce), červená čočka, hrách, čočka, fazole. Je potřeba sledovat, zda některá luštěnina dítě příliš nenadýmá.

Nabízejte dítěti i pečivo.

Kromě mléka (plnotučné mléko do pokrmů lze použít od roku věku, na přímou konzumaci pak polotučné mléko po 2. roce) a tvarohu (ten až po roce věku) je možné vyzkoušet další mléčné výrobky – sýry (pozor na tavené – obsahují příliš mnoho soli), lučina, žervé, kefír, zakysané mléčné výrobky.

Sledujte složení potravin na obalech – zda neobsahují přídatné látky, barviva, konzervanty, soli, přidané cukry. Do třech let věku (ale i v pozdějším věku je vhodné se příliš chemicky upravovaným potravinám vyhýbat) je na místě opatrnost při výběru potravin.

Dítě může ochutnat i kvalitní dušenou šunku – drůbeží.

Kolem 9. měsíce prochází dítě další senzitivní periodou, kdy je připraveno přijmout kousky v potravě – začněte tedy nabízet měkkou kouskovitou stravu – již nemačkejte, ale spíše krájejte. Novou konzistenci potravin smíchejte s již známou strukturou – např. kousky vařené, měkké mrkve do mrkvového pyré.

Počet zubů nijak nesouvisí se schopností zpracovat kouskovitou stravu. Některé děti nejsou schopné kousky jíst ani s plnou pusou zubů, jiné nemají ani v roce žádný zub a přesto jsou schopné sníst i tvrdé kousky potravy.

Koncem 1. roku života by už dítě mělo být schopno jíst potravu stejné konzistence jako zbytek rodiny.

Často dítěti nabízejte potravu do ruky. Nechte také dítě často samotné jíst lžičkou, umožní mu to rozvíjet zručnost a koordinaci svalů. Hodně však dítěti pomáhejte, zatím nebude schopno se samo najíst. Povzbuzujte a chvalte každé jeho úsilí, je to pro něj velký krok kupředu.

Nabízejte dítěti pokrm v hlubší misce, nabírá se z ní lépe než z talířku. Nádobí by mělo být nerozbitné a raději těžší – méně klouže.

V tomto období, kdy se dítěti začíná nabízet hustější pokrm (celé kousky), který obsahuje méně vody je potřeba již dítěti dodávat více tekutin. Pro začátek alespoň 200 ml denně, aby dítě neodmítalo kojení, které pokryje zbytek potřeby tekutin. Do roku věku dítě potřebuje 900-1200 ml tekutin (včetně mateřského či umělého mléka, něco obsahují i samotné příkrmy).

Nejvhodnějšími nápoji jsou – kojenecká voda (případně i kvalitní voda z vodovodu), ředěné ovocné a zeleninové šťávy a džusy (džusů dávejte denně max. 120-150 ml denně a pozor na obsah sacharidů – neměly by přesahovat 15 g na 100 ml). Nabízejte jen šťávy z takového druhu ovoce, které dítě dobře snáší (nemá na něj žádné alergické reakce), dětské čaje (ne granulované, obsahují barviva a velké množství cukrů), bylinkové, ovocné čaje. Černé a zelené čaje, ale také třeba čaj heřmánkový způsobují horší vstřebatelnost železa, proto je podávejte až po roce a ne v příliš velkém množství.

Nápoje nabízejte v hrnečku, ne v kojenecké lahvi. Dítě se potřebuje pití z hrnečku či sklenice naučit. Nabízet můžete různé hrnečky – se dvěma ušima, s pítky, s brčkem, ale konečným cílem je běžný hrneček. Hrneček plňte ze začátku jen z poloviny, bude se s ním dítěti lépe manipulovat.

Nezapomeňte, že dítě do roku věku potřebuje 600 ml mléka a mléčných výrobků. V případě, že kojíte tuto potřebu pokryjí 3-4 kojení za 24 h + kaše, jogurt. V případě, že je dítě na umělé mléčné výživě by mělo dostat zhruba 2 dávky umělého mléka po 100-200 ml (+ taktéž kaše, jogurt či jiné mléčné výrobky). Čím více mléčných výrobků, tím může být dávka mléka či počet kojení menší.

Dítě musí při jídle sedět. Může sedět u svého dětského stolečku, ale většina dětí bude nadšeně napodobovat společné stravování u jednoho rodinného stolu, u kterého bude sedět ve  vysoké dětské židličce, bude se snažit ochutnávat to, co má zbytek rodiny na talíři. Dávejte tedy dítěti najevo, že jídlo, které máte na talíři je velmi dobré, vytvářejte při stravování pozitivní atmosféru.

Výživa po 2. roce věku

Dávejte dítěti 3 hlavní jídla a 2-3 menší svačinky denně, podle chuti dítěte

Strava dítěte se podobá stále více tomu, co jí rodina. Doporučuje se stravování dle výživové pyramidy.

Více v příštím díle...

Zdroj: Jiřina Mrázková, kojeni.net