Med již sice není základním všelidovým sladidlem jako ve středověku či raném novověku, v české kuchyni je ale stále používán, ač byl vytlačen na periferii obyčejným řepným cukrem. Jaké léčivé účinky vlastně toto zlatavé a sladké tajemství má?

Med se považuje za vůbec nejstarší antibiotikum na světě, svůj původ má tato teze již v antice, kdy se osvědčil právě i díky nedostatku potřebných léčiv. Pro léčení nejrůznějších chorob se med používal již před třemi tisíci let. Med také zlepšuje funkci prakticky všech vnitřních orgánů a likviduje volné radikály, čímž působí jako prevence proti civilizačním chorobám, je také silně antibakteriální. Kromě toho, že ještě upravuje vysoký krevní tlak a zlepšuje trávení, tak blahodárně působí i na psychiku, snad právě díky své sladké složce. Hojné je také využití medu v kosmetice, proto také výtažek z něj léčí onemocnění kůže. Med je v neposlední řadě i prevencí proti rakovině střev.

Naopak teze lidových léčitelů o tom, že med zmírňuje projevy alergie, se zatím nepotvrdily. Stejně tak je sporné použití medu jako léčiva při zánětu spojivek, kdy se malé množství medu kápne přímo do oka.

Chuť medu se různí podle obsaženého pylu, výrazný podíl na tomto tedy mají medonosné včely. Dalšími složkami medu jsou fruktóza (tj. ovocný cukr), kterého je obsaženo asi pětatřicet procent a také glukóza (tj. hroznový cukr), který zabírá další třetinu objemu. Zhruba osmnáct procent celkového objemu pak tvoří voda. V medu najdeme i spoustu vitamínů a minerálních látek, zastoupena je celá škála - jmenujme třeba horčík, vápník nebo draslík a železo, v medu z lučních květů najdeme také vysoký podíl užitečných bílkovin.

Med bychom měli skladovat ve vzduchotěsné nádobě, ideálně na temném a chladném místě. Jen tak nám může vydržet třeba i dva roky, pokud příliš ztuhne, můžeme jej snadno rozehřát ve vodní lázni.

I med má ale svá negativa, nedoporučuje se používat jako sladidlo pro děti mladší osmnácti měsíců. Ani nejde tak o podíl cukrové složky, jde spíše o bakterie zvané clostridium botulinum, které mohou způsobit kojenci zažívací potíže, protože jeho žaludeční šťávy nejsou ještě bohužel dostatečně kyselé, aby si s touto bakterií dokázaly poradit.