Z časopisů zaměřených na rodičovství se dočteme o tom, jak jsou ženy po porodu šťastné a mateřství je naplňuje. Nevzpomenu si, že bych se někdy dočetla o známé osobnosti, která by mluvila o poporodním blues nebo dokonce o depresi. Přitom je to jev tak častý, že je málo pravděpodobné, aby jej někdo v našem okolí nezažil. V odborné literatuře se uvádí, že poporodní smršť hormonálních změn zapříčiní nějakou formu „špatné nálady“ až u 80% rodiček.
Škoda, že toto téma bývá tabu. Smutná maminka se dozví: „vždyť máš přeci zdravé dítě, tak buď šťastná a užívej si ho“. To ještě prohlubuje její špatné pocity, přitom se k tomuto klišé někdy uchylují i odborníci. Dnes si povíme o některých mýtech, které panují okolo pocitů čerstvých maminek.
Až uvidíte svoje miminko, ihned se do něho zamilujete a zapomenete na obtížný porod
Pocit nedostatku mateřské lásky, je jedním z častých problémů čerstvých rodiček a je obvykle doprovázený silnými výčitkami. Některé ženy přicházejí s pocity typu: „Jsem špatná matka, protože ihned necítím lásku jako jiné maminky“. Přitom je to jako v běžném životě, někdo se zamiluje ihned na porodním sále a zaplaví jej všepohlcující láska. Jiná žena si ke svému děťátku vytváří vztah pomaleji, přesto že se na něho těšila a na mateřství je zralá. Mějte na paměti, že tyto pocity jsou docela časté a neznamenají, že si se svým dítětem nemůžete vytvořit hluboké pouto. Míra lásky, kterou cítíte v prvních okamžicích rozhodně není konečná a neurčuje to, jakou matkou se člověk stane. I v životě se přeci někdo zamiluje na první pohled a jiný si pouto k partnerovi postupně buduje. Mnohé maminky jsou po náročném porodu natolik vyčerpané, že je pro ně obtížné ještě cítit nějaké emoce. Někdo cítí přímo smršť pozitivních pocitů, někdo naopak úplnou prázdnotu. Po porodu se může dostavit obrovské vyčerpání, které je opravdu těžké překonat. Navíc na poporodní hormonální změny reaguje každý úplně jinak. Po porodu se také může zhoršit předchozí úzkostné nebo depresivní onemocnění. Když se potom začnete srovnávat s nějakou „časopisovou“ šťastnou maminkou, pocity viny jsou na světě.
Když nebudu se svým miminkem okamžitě a trvale, poznamená to navždy náš vztah
Je samozřejmé, že okamžitý trvalý kontakt matky s dítětem je to nejlepší, co může pro obě strany nastat. Mnohdy to ale nejde a není potřeba si to potom vyčítat. Po porodu musí maminka myslet i na sebe a pokud rodila mnoho hodin, nebo se poranila, má právo se bez výčitek vyspat a nabrat sílu. V dnešní době vnímám výraznou tendenci matku okamžitě plně zapojit do péče o dítě, což může být těsně po porodu a navíc bez pomocníků okolo, pro matku extrémně vyčerpávající. Někdo je samozřejmě schopen ihned vstát a o dítě pečovat, ne vždy ale porod probíhá takto příznivě. Přitom vyčerpaná maminka se jen těžko může o dítě kvalitně postarat. Stejně jako v prvním odstavci tady platí, že vztah k dítěti se buduje neustále, ne jen v prvních okamžicích po narození. A i když je pro obě zúčastněné strany okamžitá péče ta nejpřirozenější, stejně přirozený je podle mého názoru nárok maminky získat po porodu znovu ztracenou energii a nechat na pár hodin dítě v péči někoho jiného, pokud to tak sama cítí.
Až budu s miminkem doma, budu se z něho celý den radovat.
Ani v těch nejlepších knihách vás nepřipraví na pocity, které budete se svým novorozeným miminkem prožívat. Většinou je to všechno úplně jinak, než jste se dočetly a očekávaly . Někomu trvá trochu déle, než se přizpůsobí zcela novému režimu, někdo se špatně vyrovnává s tím, co všechno najednou nemůže. Ať je to sledování oblíbeného pořadu v televizi, nebo večírek s přáteli. Jsou to naprosto běžné pocity a není potřeba si je vyčítat. I když jste se na mateřství pečlivě připravovaly, může vás nový režim intenzivně zaskočit. Hlavně to platí tam, kde je miminko nespavé a dráždivé a má nepředvídatelný biorytmus. I zdravý porodem nevyčerpaný člověk špatně snáší náhlý přechod z denních do nočních služeb a matky vysílené porodem na to opravdu mají právo. Běžné bývají změny emocí od radosti ke špatné náladě. Některé čerstvé maminky ale mohou být špatně naladěné celý den. Není to ale jen nový režim, který novopečené rodiče zaskočí. Jsou lidé, kteří intenzivně prožívají tu náhlou záplavu zodpovědnosti o malé miminko. Nejsou připraveni na strach o milované bezmocné dítě, který rodičovství často přináší. Mají obavu, jestli se dokážou o takového malého tvorečka vůbec postarat. I když se o zodpovědnosti a strachu o dítě často píše, intenzita pocitů se nedá s psaným slovem nikdy srovnávat.
Na závěr bych chtěla podotknout, že mnohé z těchto potíží po šestinedělí postupně ustoupí a matka s dítětem se spolu často dokonale sladí a život dostane „jiný rozměr“. Pokud však negativní prožívání pořád přetrvává, zesiluje, nebo je od počátku tak intenzivní, že ženě brání v kvalitní péči o miminko, bylo by vhodné navštívit odborníka.
V článku se zmiňuji jen o malém množství pocitů, které mohou maminky mít. Chtěla bych ale otevřít diskusi k tomuto tématu, která by pomohla některým maminkám pochopit, že jejich emoce nejsou výjimečné a že nejsou jediné, kdo má podobné prožitky. Zkuste tedy doplnit moje povídání i svým vlastním příběhem.
Mgr. Kamila Wawroszová, Dětský klinický psycholog