Zpívání koled o vánocích je tradice, která se z našich domovů bohužel již vytrácí. Pokud však maminky naučí své děti alespoň některé koledy, třeba ty nejznámější a neoblíbenější, mohou si je pak spolu s dětmi prozpěvovat nejen u vánočního stromečku, ale i třeba při společné tvorbě vánočních ozdob anebo při pečení vánočního cukroví. V mnohých mateřských školkách se děti také učí vánoční koledy a ty pak předvedou na společném vystoupení u příležitosti vánoční besídky. Je to moc pěkný zvyk, který si jistě zaslouží být i nadále udržován.
A jak vlastně vánoční koledy, které známe, vznikaly?
Na sv. Štěpána lidi poněkud opustila pokorná zbožnost a nastal čas radostného koledování. Na Morávce, v dnešním okrese Frýdek Místek, se snad nejdéle udrželo svatoštěpánské svěcení ovsa. Ač to bylo zakázáno, házeli lidé po knězi obilím, tak jako pohané kamenovali sv. Štěpána. Obilí, kterým na Morávce obsypali kněze, pak bylo jeho. Posvěcený oves se pak na jaře přidával do vysévaného ovsa. Na některých místech ještě mohou pamětníci pamatovat a vzpomínat na svatoštěpánskou obchůzku se „štěstím“ či „vinšem“. Takto se chodívalo naposledy na Novojičínsku v Tiché a v Trojanovicích, kde se dodnes chodí na Nový rok. Nejdéle se tento zvyk udržel v některých obcích na českém Těšínsku. Běžně zde vinšují s jedlovou „četenou“ v podobě větévky o třech nebo pěti vršcích, nazdobenou papírovými pentličkami, růžičkami v podobě věnečku nebo se svatým obrázkem na Nový rok brzy ráno. Nezdobené halouzce zde říkají „vinš“ a často se jich sejde u příbuzných nebo kmotřenců větší počet.
Koledy, ty však pocházejí částečně z latinských chorálů a prastarých latinských písní, jiné zase napsali třeba vesničtí učitelé pro své žáky. Například koleda“Narodil se Kristus Pán“ pochází už ze 13. století. Známé koledy “Nesem vám noviny“ a „Půjdem spolu do Betléma“ mají své kořeny v době pobělohorské, kdy mimochodem vznikaly naše nejkrásnější vánoční písně. U většiny z nich pochopitelně neznáme jejich autory. Zajímavý původ má název koledy „Pásli ovce valaši“. Ta pochází ze 17. století, kdy severní Moravu zasáhla invaze italských (vlašských) pastýřů – valachů. Postupně toto slovo znamenalo totéž co pastýři a kraji se tak začalo říkat Valašsko.