Tvoření s malými dětmi je někdy o nervy, ale ta námaha za to stojí. Děti mají radost ze svého dílka a ještě se něco načily. Rodiče jsou méně nadšeni nepořádkem kolem, nicméně je těší, že to dítě baví. Na konci je spokojenost na obou stranách z "dobře" odvedené práce.

Děti často tyto činnosti nebaví, je tedy nutné je motivovat, stejně tak je to i s rodiči. Všude je plno návodů co s dětmi dělat. Chytrých rad jak s dětmi dělat je ještě více, ale co to dá oběma stranám?

Pro děti je tvoření důležitý proces učení při kterém se učí a rozvíjejí po všech stránkách.

Rozjíví při něm myšlení a fantazii, což je, v době dokonalých elektronických hraček s minimální možností sberealizace, důležité.

Pilují jemnou motoriku rukou. Uchopováním drobných kousků, stříháním, trháním, patláním a podobnými činnostmi si dítě tříbí hmat, posiluje svaly na ručičkách a učí se pohybové vzorce.

Zlepšují si koordinaci rukou a očí tím, že se učí sledovat co vlastně dělají a kde se jejich ruce v danou chvíli pohybují.

Učí se soutředění, trpělivosti a co je důležitější, učí se dotáhnout věci do konce. Spolu s tímto se učí samostatnosti, ale zároveň by mělo dítě zvládnout požádat o radu či pomoc v případě potřeby.

Pokud je dětí při tvoření více, učí se toleranci vůči jiným, půjčovat si s ostatními potřeby pro tvoření a vést jakýsi dialog. Čímž se sociálně připravují na život. Zažívají různé situace, učí se jak se zachovat a jak adekvátně reagovat.

V neposlední řadě se dítě naučí smysluplně vyplnit volný čas a tím se nenudit.

Stejný přínos má tato činnost i pro rodiče. Ti se učí trpělivosti při ukazování, vysvětlování i při samotném tvoření. Rodiče se musí naučit soustředění se v tu chvíli jen na dítě. Odložit starosti, myšlenky na nenaskládané prádlo do pračky, neumytou linku či špinavé nádobí ve dřezu. Dítě vycítí, že se mu věnujete jen z pola i když jste s ním. Nechte vše co nemá co společného s tvořením/hrou mimo místnost. Rodič se s dítěme znovu dostává do dětského světa bez starostí a bez zbytečných pravidel. Znovu si připomíná jaké to bylo když on byl malý a umožňuje mu to nejen srovnání, ale i jistou dávku sebereflexe. Většinou s dětmi pracují jejich maminky, ale proč do toho nezapojit i tatínka? Tátové to berou tak, že ženy jsou k tomu uzpůsobeny od přírody, ale tátové mají na děti nezanedbatelný vliv a je tolik činností, i těch tvořících co by mohli s dětmi dělat. Proč nevyrobit s dětmi autíčko z papírových roliček od toaletního papíru? Proč neudělat z pet lahve loď? Je tolik věcí které lze s dětmi tvořit a vyrábět.

Zkuste to. Vyhraďte si místo kde budete mít vaši dílnu na tvoření. Dítě naučte, že jen na tom místě se to koná a za jakých "pravidel". Pořiďte nástěnku a výtvory které lze pověsit připíchněte na nástěnku. Máte-li možnost, můžete doma zřídit galerii. Každý výtvor se nalepí na zeď, dveře, skříň. Jakmile se vrátí táta domů bude mít exkluzivní prohlídku i s výkladem o jednotlivých dílech. Děti se rády chlubí a rády se dívají na to co dokázaly. Umožněme jim ten pocit jedinečnosti. Obrázky po nějaké době sundáte, schováte a může začít budování nové expozice s novými zážitky.

Pakliže vám došly nápady mrkněte do naší sekce Tvoření pro (ne)šikovné maminky. Určitě naleznete něco co vás osloví. Když ne teď tak třeba příště. Přeji hezké chvíle u tvoření.