K lékaři těla chodíme s dětmi nejen když jsou nutné prohlídky a očkování. Navštívíme ho i když má dítě chřipku nebo spalničky. Bohužel k lékařům duše se stále váží předsudky a obavy z toho, co tomu asi řekne okolí. Pokud pediatr, případně ve školském zařízení navrhnou návštěvu psychologa, často rodiče jako první napadne, že to to dítě nepotřebuje, vždyť není blázen.

Stále zapomínáme na fakt, že čím dříve začneme řešit problémy dětí, tím lepší jim poskytneme vstup do života dospělých.

Výběr psychologa

Stejně jako kteréhokoli jiného lékaře i psychologa si můžeme vybrat. Ke „státnímu“ psychologovi potřebujete doporučení od pediatra. K soukromému v podstatě ne. Zatímco „státní“ psycholog je hrazen ze zdravotního pojištění, soukromý psycholog je hrazen z Vaší peněženky. Obvykle se cena pohybuje kolem 500,- za konzultaci. Záleží na daném lékaři.

První návštěva

První návštěva u psychologa bývá spíše oťukávací. Děti si potřebují prohlédnout prostředí, seznámit se s lékařem a získat v něj důvěru. Rodiče si potřebují s psychologem promluvit a lékař potřebuje získat potřebné informace o nich. Při této návštěvě psycholog dítě pozoruje a ptá se rodičů na vývoj dítěte a jeho dovednosti. Často chtějí psychologové dítě vyšetřit již při první návštěvě. Pokud na to dítě nespěchá, ak by neměl být větší problém. Nelekejte se, ale pokud se vyšetření nepovede napoprvé a bude muset být rozloženo do více návštěv. Psycholog bude zkoušet navázat s dítětem kontakt. Bude mít nachystanou sérii úkolů, které otestují vývoj dítěte. Správný psycholog by neměl stanovit diagnozu jen na základě jednoho sezení. Obvykle trvá pár návštěv než se vše vytříbí natolik, aby byla stanovena správná diagnóza.

Co od psychologa očekávat

Důležité je, abyste i Vy jako rodiče měli důvěru v psychologa. Pakliže ji nemáte klidně se obraťte na jiného. Z vlastní zkušenosti vím, že první nemusí být nejlepší volba. Naše děti si sedly až se 4 psycholožkou.

Psycholog by Vám měl vystavit zprávu pro pediatra, případně neurologa, psychiatra či jiný lékařský obor. Tuto zprávu je vhodné si doma naskenovat a namnožit. Budete ji dávat na více místech. Osobně mám zkušenost že jsme dávali zprávu pediatrovi, ORL, neurologie, speciální pedagogické centrum i na oční a logopedii. Všude chtěli lékaři vidět zprávu.

Psycholog často pracuje v součinnosti minimálně s pediatrem a neurologem. Některá vyšetření je nutné potvrdit ještě neurologickým vyšetřením. Může se jedna o EEG, magnetickou rezonanci nebo CT. Zprávu od neurologa bude opět chtít vidět i psycholog a ostatní lékaři.

Psycholog by Vám měl poskytnout útěchu, že v tom nejste sami. Na druhou stranu by Vám měl alespoň nějak poradit co s vaším dítětem dělat, jak s ním zacházet, jak se k němu chovat, případně čeho se vyvarovat. Tyto podněty potom předejte i ve školských zařízeních. Kde tyto zprávy taktéž uvítají. Seznamte s nimi klidně i nejbližší okolí, aby věděli to co víte vy. Usnadníte tím život všem.

Nestyďte se, že Vaše dítě potřebuje odbornou psychologickou pomoc. Právě naopak. Můžete být hrdí na to, že nenecháváte věci jen tak a pro své dítě děláte vše co je nutné a ve vašich silách. Co tomu řekne okolí není důležité. Okolí za Vás rozhodnutí neudělá. To jen VY, rodiče.