K dětství úrazy patří. Každý z nás si jistě vybaví spoustu vlastních historek z dětství, kdy utrpěl nějaké zranění. Nemůžeme dítě od hlavy k patám obalit molitanem, ale můžeme se snažit minimalizovat riziko těžkých úrazů, které mohou mít i fatální následky.

Úrazy novorozenců, kojenců a batolat

Mezi nejčastějšími úrazy novorozeňat, kojenců a batolat jsou pády z výšek. Pády dětí jsou poměrně časté. Čím to je, že i hrozivě vypadající pády malých dětí většinou končí bez větších následků? Kosti dospělého člověka jsou tvrdší a mají větší lámavost oproti dětským kostem, které jsou měkké, pružné, a většinou se rychle a bez následků hojí. Některé dětské zlomeniny však mohou být laickým okem těžko rozpoznatelné. Podle věku dětí se mění místa častých zlomenin, způsob léčby a také prevence pádů.

Novorozenec

Novorozeně (do 28. dne po narození) není dostatečně pohyblivé a kromě svých rodičů plně nevnímá okolní svět. V tomto období je pád ve většině případů zaviněn druhou osobou. Nejčastější jsou pády z výšky např. při přebalování na přebalovacím pultu, při přenášení z jednoho místa na druhé, při neopatrném zacházení s kočárkem, autosedačkou a také během koupání. V žádném případě nenecháváme miminko bez dozoru na vysoko položených místech či při koupání.

Kojenec

V kojeneckém období (od 1. měsíce do jednoho roku) se děti velmi rychle psychomotoricky vyvíjejí. Kojenci se během roku naučí zvedat hlavičku, přetáčet, sedět, lézt a někteří bez problémů dělají první krůčky. To znamená, že kojenci se už často sami nebo pomocí různých hraček dostávají do větších výšek. Maminky musí být obezřetné, pokud dítko samo sedí v jídelní stoličce, chodítku, kočárku, pokud je na velké posteli, v postýlce, protože kojenci jsou zvídaví, rádi přelézají zábrany, jejich pohyby však nejsou dokonalé. Snadno tak může dojít k pádu z výšky.

Batole

Některá batolata (od roku do tří let) zprvu lezou, některá už chodí, děti začínají být velice čiperné, rády zkoumají vše kolem sebe, objevují prolézačky, houpačky a klouzačky na dětských hřištích a zde dochází k největšímu množství pádů.

Nejohroženější částí dětského tělíčka je hlava. Nejčastější příznaky po úrazu hlavy, které vyžadují ošetření lékaře:

• Apatie, podrážděnost, změny nálady
• Nevolnost, zvracení
• Poruchy vědomí
• Poruchy vidění

Nezapomínejte na to, že pád z malé výšky může mít někdy i horší následky než z větší výšky. Při pádu novorozenců, kojenců a batolat je lepší ihned navštívit lékaře, aby mohl dítko vyšetřit a potvrdit nebo vyloučit možná zranění.

Poranění hlavy

Může při nich dojít k poranění lebky (zlomeninám) anebo mozku (krvácením)

První pomoc:

• Kontrolujte základní životní funkce a zjistěte vzniklá poranění (zaměřte se na to, zda má poraněný stejně široké obě zornice a zda reagují na světlo a nekrvácí z uší a z nosu)
• Postiženého při vědomí uložte do polohy na zádech s podloženou hlavou, v bezvědomí do stabilizované polohy na boku (v případě krvácení z ucha na stranu tohoto ucha)
• Přivolejte záchrannou službu – tel. 155 nebo 112
• Provizorně ošetřete zjištěná zranění – přiložte obvaz na krvácející ránu či ucho

Pády dětí

Pády malých dětí jsou někdy velmi komické. Aby ve výsledku skutečně nedošlo k poranění, je nutné dodržovat určitá pravidla.

Dítě, které se učí chodit, padá velmi často. Vzhledem k nedokonalé koordinaci pohybů nestihne při pádu natáhnout ruce dopředu a padá na hlavu nebo dokonce přes hlavu přepadává. Pád na trávníku nebo na koberci většinou nezpůsobí větší úraz. Kosti jsou dosud velmi pružné a ke zlomenině dojde zřídka.

Problém může nastat:

• jde-li malé dítě s opatrovníkem za ruku a padá. Pak jej opatrovník za ruku pozvedá, aby předešel jeho pádu. Jestli se dítě pootočí setrvačností kolem osy své ruky, snadno doje k vykloubení hlavičky kosti vřetenní z vazivového poutka v lokti (luxatio dolorosa). Následně dítě poraněnou končetinu přestane používat a jakákoli manipulace je velmi bolestivá. Zkušený chirurg jednoduchým manévrem napraví vykloubení. Jistě je však jednodušší nikdy dítě nezvedat za jednu ruku.
• vždy při pádu na ostrou hranu (nejčastěji radiátor, roh stolu, práh dveří, ostrá hrana schodu, nevhodná hračka, ostrý kámen). Vzniklé drobné krvavé poranění hlavy je nutné ošetřit a odlišit prosté poranění hlavy od otřesu mozku. Je jistě lepší takovému poranění předejít a chůzi nacvičovat na místech, kde ke krvavému poranění nemůže dojít.
• má- li dítě při pádu v ústech lízátko nebo jinou tyčku (klacík, lžičku, tužku). Následné poranění hrtanu, patra nebo dutiny ústní může být závažné. V takovém případě je nutný neprodlený transport k lékařskému ošetření. Přirozené strkání všech předmětů do úst je třeba sledovat a patřičně preventivně korigovat.
• má-li dítě v ústech jídlo. Při pádu na zadek může dítě sousto (bonbón, sousto potravy) vdechnout a dusit se. Musí následovat resuscitace. Dítě učte, aby při jídle i při mlsání sedělo (třeba na klíně nebo na zvláštní stoličce) a při běhání mělo vždy prázdná ústa.

Vdechnutí cizího tělesa – aspirace

V kojeneckém věku se pomalu mění strava miminka a z tekuté přechází na tuhou. V tomto případě se musí dbát na správný způsob podávání. U kojenců hrozí vdechnutí stravy nebo spolknutí různých jídelních předmětů. Proto je velice nezbytné, aby maminky bedlivě sledovaly své děti.

Důležitý je také výběr hraček. Měly by se kupovat podle věku, pro který jsou určeny, ale také podle schopností dítěte. Pozor zejména na hračky s rizikem ulomení malých částí, které by dítě mohlo spolknout, dát si je do nosní dírky či se jinak poranit.

Pokud se objeví příznaky jako dušnost, pocity na zvracení, sípání, cyanóza - promodrání, záchvatovitý kašel, neschopnost vydat jakýkoli zvuk, můžeme konstatovat, že se jedná o aspiraci cizího tělesa. U dětí k k tomu dochází nejčasteji do 3 let. První pomoc zahájíme tak, že si malé dítko položíme bříškem na hřbet naší ruky a udeříme mezi lopatky, cizí těleso by tak mělo vylítnout.

Zástava dýchání a krevního oběhu

Tento stav ohrožuje dítě velmi vážně na životě.

Upravíme polohu hlavy – u novorozenců mírný záklon hlavičky a podložená ramínka. U kojenců a větších dětí mírně zakloníme hlavičku, pokud se nejedná o mozkolebeční poranění.

Umělé dýchání – u novorozenců a kojenců dýcháme přes ústa a zároveň nos a u dětí starších a provádíme dýchání z úst do úst se zmáčknutým nosem nemocného.

• U novorozenců je frekvence dýchání 30 za minutu.
• U kojenců a dětí do 8 let je frekvence dýchání 20 za minutu.
• U dětí nad 8 let je frekvence dýchání 12–15 za minutu.

Nepřímá srdeční masáž se provádí podle věku:

• Novorozenci a kojenci – dvěma prsty, které přiložíme pod spojnici prsních bradavek, frekvence je 120 za minutu.
• Batolata, starší děti – provádíme dlaní 100 za minutu.
• Děti nad 8 let – dlaní a na hřbetu ruky položená druhá dlaň, frekvence je 100 za minutu.

O prázdninách řeší lékaři mnohonásobně více úrazů dětí než v období školních měsíců

Nejčastějšími příčinami úrazů dětí jsou pády z jízdních kol, in-line bruslí a z trampolín.

Trampolíny se staly nákupním hitem. Počet úrazů na nich stále roste, předčí dokonce i počty úrazů z kol či jiných aktivit. V důsledku pohybu na nich hrozí zlomeniny předloktí, pažních kostí, stehenních kostí, otřesy mozku, tržné rány.

Díky zodpovědnému přístupu rodičů ubývá vážných úrazů hlavy díky tomu, že stále více dětí nosí přilbu (ať už na tříkolku, kolo, in-line brusle). Častou příčinou končetinových úrazů u dětí jsou prosté pády ze tříkolky, kola nebo prolézaček

Podělte se s námi o historky z pádů vašich dětí, které naštěstí nebyly vážné.