Jako u všeho má každé dítě i v tomto své tempo. Řeč je důležitá a v podstatě se vyvíjí od narození. Je to nejstarší komunikační prostředek lidstva ať už je v podobě řevu, breku, znakování, mluvení.

Dítě by mělo od narození trénovat hlásek, brečet, vykládat si, postupně si hrát s pusinkou a tím měnit zvuk a hlasitost. Postupně dojde do fáze kdy začne říkat slabiky. U nás to byla hra na samopal... TATATATATATA prakticky na všechno asi půl roku. Pak bylo NE, TATA a pak dlouho nic.

Všechny děti  kolem už mluvily a jen mí kluci vydávali skřeky a řvali, když něco chtěli. Že to není v pořádku, jsme věděli a chtěli to řešit už ve  letech, kdy nám bylo opět sděleno, že s nima nikdo nic dělat nebude do  3 let. Nevím proč jsou lékaři tak fixovaní zrovna na 3 roky.  Nicméně jsme si počkali a 3 rok jsme završili slovní zásobou asi 60 slov z nichž aktivně používali stěží půlku. Diagnoza  v tomto směru zněla vývojová expresivní dysfázie. Kluci velmi dobře všemu rozumí, leč si nezapamatují správný vzorec slova. Takže nejen, že jim dělá potíž se jakékoli slovo naučit,, tak v 90% to slovo ještě zkomolí.

Malá ukázka z našeho slovníčku:

Eťa -Peťa

Anto - Franto

etavlo - letadlo

tom - strom

oké - mokré

orké - horké

papán - banán

ogut - jogurt

míko - mlíko

Takových výrazů mají  kluci plno. Občas je docela problém rozlišit co co znamená. O větách si můžeme nechat zdát. Krom "Chci to", "Dej mi", "Kde si", z nich žádnou větu nevypáčím ani heverem. Nicméně pokroky dělají. Každý den s nimi doma cvičíme, každý den s nima mluvíme, popisujeme každou blbost která se kde objeví. V podstatě v jejich 3 letech jsou na úrovni dětí co jsou ve fázi opakování slov po rodičích. Ono se to časem zlepší a jednou přijde den kdy mi bez skřeků a vztekání řeknou co by chtěli.

Proč to vlastně píši? Asi proto, že jsem 3 roky poslouchala "No jo jsou to kluci, mají ještě čas" nebo "Jsou to dvojčata, ty jsou opožděnější"... Možná to píšu proto, že si vyčítám, že jsem měla dát na instinkt a ne na všeříkající větu "až od 3 let" . Při tom už při vyšetření u psychologa i na neurologii nám bylo sděleno, že se s nimi mohlo začít pracovat již před rokem. Takže pokud se Vám cokoli nezdá a máte z toho "divný" pocit, že to má být jinak, dejte na něj a řešte to. Nenechte se odbýt.