HPV – Lidský papilomavirus (zkratka HPV pochází z anglického označení human papilloma virus) patří mezi viry, které napadají buňky lidské pokožky a sliznic. Některé typy HPV napadající buňky pokožky jsou zodpovědné za vznik bradavic. Jiné typy – tzv. genitální papilomaviry – způsobují změny na ženském i mužském genitálu.
HPV vyvolává u obou pohlaví řadu sexuálně přenosných onemocnění. Některé z těchto změn mohou způsobovat prekancerózy, které mohou později vést k rakovině děložního čípku.
Infekce HPV
Infekce většinou probíhá bez výrazných změn či dokonce nevyvolává žádné příznaky, proto se HPV velmi rychle šíří. Virus se šíří pohlavním stykem a většina sexuálně aktivních jedinců se během svého života s touto infekcí setká. U mužů způsobuje HPV drobné, často sotva patrné bradavičnaté změny na mužském genitálu, čímž se infekce může nepozorovaně šířit v populaci žen. Většina žen, které se HPV nakazí, se s infekcí dokáže vypořádat a během několika měsíců u nich infekce zaniká. U některých žen, zvláště v souvislosti s poklesem imunity či vlivem jiných rizikových faktorů, však infekce HPV v těle přetrvává a zvyšuje tak riziko vzniku rakoviny děložního čípku.
Rakovina děložního čípku,označovaná též jako „karcinom děložního hrdla“ nebo „cervikální karcinom“, je zhoubné nádorové onemocnění, kdy se povrchové buňky děložního čípku začnou nekontrolovatelně množit. Samotnému nádoru (karcinomu) předcházejí přednádorové změny buněk (tzv. prekancerózy), se kterými se organismus někdy sám vypořádá. Prekancerózy se neprojevují žádnými zdravotními obtížemi a lze je odhalit jedině specializovaným cytologickým vyšetřením. Tyto časně objevené přednádorové stavy lze úspěšně vyléčit. Čím později však dojde k diagnóze, tím je léčba náročnější a bohužel i méně úspěšná.
Výskyt rakoviny děložního čípku v ČR
Ročně je v České republice diagnostikováno 1050 až 1100 případů rakoviny děložního čípku a zhruba 350-400 žen na toto onemocnění každý rok zemře.
Rizikové faktory
Za nejvýznamnější rizikový faktor dnes považujeme infekci onkogenním (tzn. „rakovinu vyvolávajícím“) typem lidského papilomaviru (HPV). Tento virus se přenáší z 99,9 % pohlavním stykem, k infekci jsou nejnáchylnější mladé dívky. Jim také v období hledání stálých partnerů a někdy i promiskuity hrozí největší riziko nákazy. Do věku 35 let se tak s touto infekcí u nás setkají dvě ženy ze tří. Většinou o tom ani nevědí, protože jejich imunitní systém tyto viry zničí. Kouření či poruchy imunity však způsobují, že u pěti žen ze sta viry nepozorovaně přetrvají v epitelu děložního čípku, někdy i celá desetiletí. Po dovršení 35 let věku riziko roste. V některých případech se z této zdánlivě neškodné infekce vyvine přednádorový stav (změny v buňkách na povrchu čípku) a poté zhoubný nádor.
Projevy a příznaky
Přednádorové změny se neprojevují žádnými příznaky, proto je velmi důležité, aby ženy po zahájení sexuálního života pravidelně chodily na preventivní gynekologické prohlídky. Mezi pozdní příznaky, kdy už je nádor výrazněji rozvinut, patří bolest v podbřišku, krvácení po pohlavním styku nebo zapáchající výtok z pochvy. (Uvedené příznaky nemusí být vždy projevem zhoubného nádoru, vždy jsou však důvodem k návštěvě gynekologa.)
Léčba
Časně objevené nádory dnes lze úspěšně vyléčit. Čím později však k odhalení dojde, tím náročnější, dražší a bohužel i méně úspěšná je léčba. Přes možnosti časné diagnostiky dnes u nás ročně umírá na rakovinu děložního čípku 330 až 350 žen – většinou v důsledku podceňování pravidelných gynekologických prohlídek.
U časných stadií nádorů, omezených ještě na dělohu, postačí většinou chirurgická léčba. U nádorů do 3 mm se většinou jedná o konizaci, podobně jako u přednádorových stavů. Tento malý chirurgický zákrok většinou nijak nesníží možnost otěhotnění pacientky v budoucnu.
U pokročilejších nádorů je už potřeba odstranit dělohu s okolními tkáněmi a spádové pánevní lymfatické uzliny. Tyto operace jsou již náročné a provádějí se na specializovaných onkogynekologických pracovištích, která mají zkušenosti s přesnou diagnostikou rozsahu onemocnění a následně i s operační léčbou. Tyto nádory bohužel postihují i ženy v plodném věku, kterým radikální operace s odstraněním dělohy znemožní těhotenství.
U nádorů, které se již šíří do okolí, přichází ke slovu radioterapie. Její účinek se zvyšuje současně podávanou chemoterapií. I u pokročilejších stadií lze těmito metodami vyléčit vysoké procento žen.
Očkování
Vakcinace chránící před rakovinou děložního čípku se doporučuje všem dívkám, které ještě neměly pohlavní styk. V případě dívek, které již měly pohlavní styk bez ochrany, může účinnost klesnout až na nulu. Očkování je důležité řádně prokonzultovat s příslušným lékařem. K očkování se využívají vakcíny Silgard nebo Cervarix, jež jsou podávány ve třech fázích formou injekce.
Očkování proti rakovině děložního čípku si hradí samotné pacientky. Cena za všechny tři očkovací dávky se pohybuje kolem 10 tisíc korun. Jelikož je HPV infekce považována za nejrozšířenější pohlavně přenosnou chorobu, byla schválena změna zákona o veřejném zdravotním pojištění, která umožňuje u vybraných věkových skupin dívek očkování proti rakovině děložního čípku hradit. Očkování je hrazeno dívkám od 13. do 14. roku věku. Dívkám budou hrazeny všechny tři dávky očkovací látky v případě, že první dávka bude aplikována nejdříve v den dovršení třináctých narozenin a nejpozději den před jejich čtrnáctými narozeninami. Ženy, které již pohlavní styk zahájily, by měly před očkováním absolvovat gynekologickou prohlídku, včetně cytologického rozboru. Doporučená je i konzultace s lékařem, zda je očkování vhodné.
Prevence proti HPV
Obecnou prevencí je zdravý životní styl, používání ochrany, partnerská věrnost. Včasné odhalení rakoviny děložního čípku znamená účinnější léčbu, která má navíc mnohem menší následky než léčba zanedbaného onemocnění. Proto je nejdůležitější, aby ženy chodily na pravidelné gynekologické prohlídky.