Bílá jak čerstvě padlý sníh a slaďoučká jak nejjemnější cukříček může být jenom cukrová poleva. Samozřejmě že perníčky se mohou zdobit různě. Perník si dobře rozumí s kvalitní polevou čokoládovou, kterou může být celý potažený a může být ještě dekorován mandlemi nebo kokosem.

Avšak ta bílá sladká poleva, coby zdobicí materiál, kterou můžeme malovat, na zvonečcích a srdíčkách vytvářet nejrůznější ornamenty, domečkům kreslit okýnka jak vyšitá a rybičkám krásné šupinky, na podkovách malovat pro štěstí čtyřlístky – taková poleva je přesně to, oč nám nyní běží. Poleva, která se nerozpíjí a neroztéká a ve své rozpínavosti se necpe až do míst, kde ji za žádnou cenu mít nechceme, protože nám naši původně dobře myšlenou vidinu kvítečku naprosto znehodnotí.

Nebo také poleva, kterou ani nenapadne se zašprajcovat, jako že z kornoutku nepoleze vůbec ven, nebo když už třeba půjde, nebude nám dělat pravidelné křivky ani náhodou. Zkrátka a dobře, pro své záměry nutně potřebujeme cukrovou polevu, která je vždy a za všech okolností ochotna nás poslouchat, a co víc, splynout s námi a dokonale zhmotnit naše představy.

Nelekejte se, půjdeme se s tím poprat.

Odvážnému štěstí přeje a nám odvaha nechybí. Trefit správnou hustotu polevy je patrně to, co se může jevit na celé věci jako nejobtížnější úkol. Tehdy, před třiceti lety by mne ani nenapadlo vidět v tom bůhvíjak složitou vědu. Dnes vím o trochu víc.

Nejtěžší a nejdůležitější na celé věci je zdárná výroba cukrové polevy, kterou se nyní budeme zabývat. V tomto kole si podrobně probereme celý postup, a ještě než skončí, už budete všichni bezpečně vědět, jak na to. Zapamatujete si vzoreček, směšně jednoduchý, složený ze 4 čísel. Ale teď zatím vydržte a počkejte si, až přijde ten čas.

Pojďte, půjdeme konečně dělat polevu.

Předně si vyjasníme, co všechno máme doma mít, co je třeba nachystat a co nesmíme opomenout.No vida, byla řeč o jednoduchém vzorečku složeném ze čtyř čísel a dvě z nich máme tady – 1 bílek a 200 g cukru. Ale ne, ještě pořád si nemusíte nic pamatovat. Vyčkejte zdárného konce kola a nemučte se dopředu.

Správně tušíte, že cukr, třebaže se vám může zdát velejemný, musíme dovést k jemnosti ještě o něco více dokonalejší. Ale nebojte se, jeho přesypávání sítkem tolik času nezabere. Pilně se činíme a můžeme postupovat, jak chceme a jak se nám to jeví nejpohodlnější. Já cukr nejraději nabírám lžící z odměrky, váhu nepoužívám. Cukr dávám do sítka a natřásám nad jednou z misek tak dlouho, až v sítku nezbude vůbec nic. Pokud se však stane, že na dně sítka zůstane jedna nebo více i sebenepatrnějších hrudek, nemilosrdně je vyhodím do připravené nádobky.

I ty, jejichž velikost je už na hranicích viditelnosti.

Pozor na ně! Dovedou být totiž pěkně zlomyslné a naši práci by nám jenom kazily a sabotovaly. Až všechen cukr přesypeme, ještě jednou to celé

zopakujeme, pro jistotu. Vždyť nás to přece nerozhodí. A podruhé už to půjde rychleji. Vím, že některé svědomité perníkářky přesívají i víckrát.

Náš milý cukr dvakrát zdárně po lžících doputoval z jedné misky do druhé, změnil se, ač to třeba naše oči ani nepostřehly, na opravdu co nejjemnější prášek a čeká na další zpracování.  Chopíme se vařečky. Ne takové té velké, kterou používáme při míchání těsta na knedlíky, nebo která sloužila našim rodičům coby nástroj k vyplácení neposlušných dětí na zadek. Vezmeme nějakou malou vařečku a jednu z misek, tu, která tu po přesívání cukru zbyla tak prázdná a opuštěná. Nalijeme do ní krásný, čistý a průhledný vaječný bílek. Samozřejmě zbavený kousků případných blanek. Nastala slavnostní chvíle, kdy cukr a bílek musíme spojit v jeden nerozlučný celek.

Ten běloučký a slaďoučký, několikrát přesypaný cukřík přemístíme do bílku. Ovšem pozor! Ne všechen najednou. A je to tady! Teď dávejte pozor, teď to přijde – teď nám to začíná a je všechno na nás.

Abych nezapomněla: Náš zázračný běloskvoucí výtvor přemístíme do menší mističky, i s tou ho pak pečlivě zabalíme do mikrotenového sáčku a uložíme do chladničky. Už je to uděláno, už je to hotovo, viďte, že nám to ani dlouho netrvalo. Polevu necháme v chladničce odpočívat, nebojte se, nezkazí se. Klidně si tam může pobýt i týden, možná že i déle. Co mám ještě k tomu dodat – kdybyste snad náhodou šli na nákup, přineste si i nějaké sušenky. Budeme na nich trénovat zdobení polevou. Nač se hned péct s perníkem?

Dobrý nápad, nebo snad ne?

Dospěli jsme do cíle druhého kola a já vám slíbila vzoreček obsahující čtyři čísla pro snadné zapamatování tajemství bílkové polevy. Tady je: Jeden, dvacet, pět, deset.

Nezapomeňte, co ta čísla znamenají: Jeden bílek, 20 dkg cukru, krápník dlouhý 5 centimetrů, který nespadne ani po 10 vteřinách.

Kdo vypadl v tomto kole? Vypadnou všichni, kteří se nemají rádi s věcí tak milou, nenáročnou a skromnou, ač velice užitečnou,jakou je kuchyňské sítko.

Úryvek je z knihy Kouzlo Perníčků, kterou jsme obdrželi do soutěže od našeho sponzora internetového obchodu Bux.cz.