V minulé ukázce z knížky Kouzlo perníčků jsme si řekli jak správně udělat bílkovou polevu. Dnes Vám doplníme postup v bodech.

● Do misky s bílkem vhodíme dvě vrchovaté lžíce cukru.

● Mícháme malou vařečkou, hezky rychle jako o závod. Mícháme, mícháme. Ať je to hezky stejnorodé!

● Je to řídké a dělají se na tom bublinky.

● Vhodíme směle další lžíci.

● Pilně třeme. Rychle! Tak, aby se cukr beze zbytku rozpouštěl.

● Přihazujeme po jedné další lžíce, už ne tak vrchovaté, třeme a přihazujeme.

● Stíráme cukr ze stěn misky a pilně třeme.

● Vzniká jemná, stejnorodá směs.

● Je to čím dál tím hustší.

● Utřená hmota za vařečkou zůstává zformována do spirálek.

● Zpozorníme. Přihazujeme jen po půl lžících.

● Zvedneme-li vařečku nad misku a máme-li na ní nabráno, část hmoty spadne zpět do misky, část zůstane na vařečce v podobě krápníku.

● Krápník se vlivem gravitace víc a víc protahuje, až spadne také.

● Tvoří se další krápníky, ty také padají.

● Cukr přisypáváme opatrně po menších množstvích.

● Pilně třeme.

● Pozor! Až uzříme krápník dlouhý asi pět centimetrů, který po dobu deseti vteřin

a více nespadne z vařečky do misky, ale drží jako přikovaný, ani nemění svůj tvar,

pak máme polevu přesně takovou, jakou potřebujeme.

● Další cukr přidat nesmíme. Obvykle stejně žádný nezbude.

Kdyby malé množství zbylo, osladíme si kávičku.

Čtyři čísla pro snadné zapamatování tajemství bílkové polevy.

Tady jsou:

Jeden, dvacet,

pět, deset.

Nezapomeňte, co ta čísla znamenají:

Jeden bílek, 20 dkg cukru, krápník dlouhý 5 centimetrů, který nespadne ani po 10 vteřinách.