Každý rodič se může ocitnout v situaci kdy se mu ztratí dítě a je jedno, zda v obchodě, na písku nebo za domem. Vzhledem k tomu, že jsem se před pár dny sama zúčastnila hledání ztraceného chlapce, což mě navedlo k tomuto článku, si dnes řekneme co dělat v těchto situacích.
Můj dnes tří a půl letý syn je už dva roky takový zvláštní. Nejdřív jsem jeho nemluvení, nepřizpůsobivost a vztek neřešila. Když mu byly necelé tři roky, dostala jsem od pediatričky doporučení k psycholožce. Ta mi na první návštěvě sdělila, že syn je v pořádku a že mám být milující a důsledná.
Polovina léta je za námi a před námi je další vidina vlny veder. Stále se mluví o pitném režimu a jeho dodržování v letních vedrech a stále to vypadá, že lidé to vedro podceňují. Při vysokých teplotách se i zdravým lidem může udělat zle. Většina lidí se více potí, mají potíže při větší fyzické zátěži nebo se vlivem horka nemohou věnovat všem aktivitám. Dostatečný pitný režim nám pomůže s lepší adaptací těla na tyto podmínky. Vzhledem k dlouhodobým předpovědím nebude od věci se naučit nějaký pitný režim držet.
Každý rodič se děsí okamžiku, kdy jejich dítě ochoří. Stačí jedna obyčejná chřipka nebo nachlazení a nejednoho rodiče zalije horko. Některé děti snášejí nemoc bez problémů a některé naopak. Hlavně malé dítě vám jen velmi těžko řekne, co ho bolí nebo trápí. Většina rodičů snadno pozná, že jejich ratolesti není dobře. Začne totiž polehávat, pospávat nebo ječí, pláče a je mrzuté.
Onemocnění, které trápí dobrou půlmiliardu lidí na této planetě, v jen v samotných Čechách postihuje zhruba každého pátého dospělého a každé desáté dítě. V součtu se jedná zhruba o dva miliony obyvatel. Řeč je o takzvané alergické rýmě, která se projevuje nejčastěji svěděním nosu, neobvykle častým kýcháním, vodnatou sekrecí a neprůchodností nosní přepážky, která trvá více než jednu hodinu denně prakticky po celý rok. Pokud se rýma objeví jen během pylového období, nazýváme ji sezónní, příznaky jsou ale v podstatě stejné – každá rostlina nebo květina může být teoreticky spouštěčem alergie.
Snad od nepaměti se mezi dětmi ve školkách a školách vyskytují vši. Každý rodič se lekne, když na dveřích třídy uvidí ceduli s nápisem „Vyskytly se vši, zkontrolujte dětem hlavy“. Hlavou se prožene jako první „Od koho to zase je?“ a následuje „Musím to zkontrolovat. Proboha, co když je má?“ A není divu. V minulosti i ministerstvo zdravotnictví přiznalo, že účinný přípravek na vši není. Vši se stávají rezistentní proti stávajícím přípravkům a hranice mezi sociálními vrstvami se stírají, protože vši dnes může mít i dítě z bohaté rodiny, stejně jako dítě ze sociálně slabší vrstvy. Jak tedy bojovat?
Kniha Josefa Jonáše a Jiřího Kuchaře přináší soubor 88 různých přírodních prostředků, u kterých lze velmi dobře využít jejich přirozené antibiotické i antivirotické účinky. Mnohé z nich najdeme třeba… v kuchyni v regálech s kořením.
A jsou to někdy skleničky, do kterých bychom to ve víru všedních dnů ani neřekly. Pojďme se na ně podívat, máte doma účinná antibiotika i antivirotika, aniž to možná tušíte.