Anorektičky a anorektici mají společné minimálně dvě věci: odmítají jídlo a musí mít kontrolu nad svým životem, potažmo tělem. Jejich nechuť k jídlu je naprosto zřejmá. Začíná to odmítáním některých pokrmů nebo konkrétních druhů jídla a přechází to v odmítnutí chodit na obědy do školní jídelny a pokračuje stupňovaným odporem k jídlu.
Zvídavost našich dětiček nezná mezí. Jakmile začnou lézt, celý byt se stává hřištěm se spoustou věcí, které musí prozkoumat. Mohou ovšem narazit na věci, které by jim do rukou (a tím spíš do pusy) rozhodně přijít neměly. Ať už to jsou léky, prostředky pro úklid domácnosti, pokojové rostliny. Z naší nevšímavosti, vůči těmto rizikům, se může stát velká tragédie. Ze všech registrovaných otrav v Česku jich celá polovina připadá na děti!
K dětství úrazy patří. Každý z nás si jistě vybaví spoustu vlastních historek z dětství, kdy utrpěl nějaké zranění. Nemůžeme dítě od hlavy k patám obalit molitanem, ale můžeme se snažit minimalizovat riziko těžkých úrazů, které mohou mít i fatální následky.
Opět zde máme podzim v plném proudu a děti zůstávají doma s virózami, chřipkami a záněty uší. Pokud je v rodině dětí více, tak je taková nemoc jako lavina, která se valí po všech členech domácnosti. Člověk najednou zjistí, co vše bere na svém zdraví jako samozřejmost.
Již víte, že kniha MUDr. Josefa Jonáše a Jiřího Kuchaře s názvem Zdraví v ohrožení aneb Hořká pravda o sladkém cukru je publikací, jež nepotěší. Jedna z nejpůsobivějších oblastí, která se tu a tam knihou prolíná, je vliv cukru na děti. O hyperaktivním syndromu už dnes málokdo pochybuje, když takové dítě přiživíte cukrem, přikupte si prášky na nervy! Ale i zdravým dětem sladkosti škodí. Nejsou zdrojem energie – naopak.
V době vaření, když zapínám troubu, používám přední hořáky sporáku nebo si chystám fritézu, odháním našeho chlapečka pryč z kuchyně. Je velice zvídavý a „je všude.“ Nechci riskovat, že na sebe nějakým způsobem převrhne fritézu plnou horkého oleje či hrnec s vroucí vodou. Znám totiž podobné případy ze svého okolí a vím, jak těžké je léčení a jak vypadají trvalé následky opaření.
Sběr hub je oblíbenou letní zábavou. Zatímco například v Americe byste houbaře po lesích hledali marně, u nás je sbírání hub opravdovým fenoménem. Zejména v období letních prázdnin jsou houbařské výlety příjemnou formou odpočinku i velkým kulinářským zážitkem. Do lesa vyrážejí celé rodiny a i když my dospělí víme, že se houby dělí na jedlé, nejedlé a jedovaté, děti velice rády sbírají očima, a tak se může velmi lehce stát, že už přímo v lese začnou v nepozorovanou chvíli pěkně vyhlížející „jedovatku“ ochutnávat.